Neznáme její jméno a ani to, jak zemřela. Navzdory tomu nám poskytla cenné informace o životě a těhotenství v dávných dobách. Řeč je o nálezu kostry středověké ženy v italské Imole.
Ženiny kosterní pozůstatky vyprávějí tragický příběh. Příběh o tom, že se jí posmrtně narodilo dítě. Jak k tomu ale mohlo dojít? Jaké okolnosti mohou vést k tomuto bizarnímu jevu?
Porod v rakvi
Ač to zní děsivě, je vlastně termín porod v rakvi trošku zavádějící. Neodpovídá tomu, co se skutečně děje při posmrtné extruzi plodu. Takový "porod" není skutečným narozením v technickém smyslu slova. Je to výsledek nahromadění plynů v břiše zesnulé matky. Pokud se v takovém případě nachází v děloze plod, je pomalu vytlačován ven.
Jak víme, po smrti se začne tělo rozkládat pomocí přirozených bakterií, které se nacházejí právě v břišní dutině. Díky nim měkké tkáně, orgány a další části těla měknou a hnijí. Tento proces ovšem vytváří vedlejší produkt, a tím je onen výše zmíněný plyn. Ten může, při velké koncentraci, dokonce dělohu vytlačit z těla ven. Samozřejmě se ven dostane i plod. Navenek se to tak sice může jevit jako klasický porod, mechanismy za tím ukryté jsou však zcela jiné. Je to prostě jen výsledek rozkladu.
Historie "porodů v rakvi"
Posmrtná extruze byla poprvé zdokumentována v lékařské publikaci Anomálie a kuriozity medicíny, která vyšla v roce 1896. Zde se mohli čtenáři dozvědět o několika případech pocházejících z roku 1551.
První kauza je obzvláště děsivá. Popisuje jednu žena, která měla po oběšení na šibenici porodit dvojčata. Druhý případ se pak týkal ženy z Bruselu, která měla z dělohy vypudit plod po třech dnech od své smrti. Avšak takové zprávy nejsou pouze záležitostí minulosti. V roce 2005 bylo v Hamburku nalezeno tělo čtyřiatřicetileté ženy. Byla v osmém měsíci těhotenství. Hlava plodu byla mimo vaginální kanál. Šlo tak o první moderní případ "porodu v rakvi". O tři roky později se během pitvy zavražděné ženy našly v jejím spodním prádle zbytky plodu přichycené k placentě.
Porod v rakvi z pohledu archeologie
Při archeologických vykopávkách lze snadno zaměnit porod v rakvi za pohřbení mrtvého dítěte s matkou. Rozhodující je, kde se ostatky dítěte nacházejí. Pokud bylo pohřbeno s matkou, tedy nikoli posmrtně vypuzeno, budou kosterní pozůstatky vedle ní, na hrudi anebo v náručí. Pokud se však kosti najdou v oblasti pánve, jde o porod v rakvi.
Imola, Itálie
Na začátku článku byl zmíněn nález ženy v italské Imole, která taktéž vypudila svůj plod až posmrtně. Zajímavé ale také bylo, že měla v lebce otvor po takzvané trepanaci. Souviselo to spolu nějak?
Trepanace se používala ke zmírnění migrén a dalších nemocí způsobených nitrolebním tlakem. Jedno z takových onemocnění se jmenuje eklampsie a u těhotných žen vyvolává hypertenzi, jenž mohla způsobit nesnesitelnou bolest, která vyžadovala okamžitou trepanaci. Tento zákrok ale nebyl zřejmě příčinou její smrti. Pravděpodobněji se jeví eklampsie. Nicméně jak zákrok, tak samotná nemoc mohly být příčinou toho, že končetiny plodu byly umístěny tak, jako by byly ještě uvnitř dělohy. To je důkazem toho, že jde o vskutu mimořádný objev.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Coffin birth
Historydefined.net: Coffin Birth – A Rare Postmortem Phenomenon