Vědci z toho byli nadšeni, ochránci zvířat a všichni lidé, alespoň s kouskem citu v srdci, zděšeni a mnohdy také zhnuseni. Vše, co předcházelo tomu, než byla ubohá fenka Lajka poslána 3. listopadu 1957 do vesmíru, lze označit pouze třemi slovy – kruté týrání zvířete.
Ale ani samotný let nebyl procházkou růžovou zahradou. Lajka cestovala na oběžnou dráhu s jedním jídlem a zásobou kyslíku na sedm dní. Kvůli neskutečnému stresovému vypětí a zvyšující se teplotě ale velmi brzy zemřela..
Sputnik 2 aneb Musí se to stihnout
Vypuštění družice Sputnik 1 vyvolalo ve vědecké obci nadšení a v západních zemích upřímný šok. A tak se tehdejší sovětský lídr Nikita Chruščov rozhodl, že družice Sputnik 2 musí být vypuštěna na oběžnou dráhu Země nejpozději ke čtyřicátému výročí Velké říjnové revoluce, čili do 7. listopadu 1957.
V plánu bylo vypustit Sputnik 3, ten však bylo možné uvést do provozu až v květnu 1958. Obsahoval totiž řadu vědeckých přístrojů. Jak tedy uspokojit papaláše? Vypuštěním družice se psem na její palubě. Ve spěchu tak byl sestaven model, který měl k dispozici i zařízení pro měření solárního a kosmického záření. Dále tam byl i generátor kyslíku, který pohlcoval oxid uhličitý a vzdušnou vlhkost. Teplota měla být nastavena na patnáct stupňů Celsia. Potrava ve formě gelu měla vydržet na sedm dní, ve skutečnosti ale vystačila jen na jeden den. Konstruktérům bylo jasné, že se fenka nevrátí.
Týrání psa, kterému říkali výcvik
Lajka byla původně toulavá fenka, kterou odchytili v Moskvě. Vědci usoudili, že když jde o psího bezdomovce, bude údajně zvyklý na tvrdé životní podmínky. Žízeň a hlad přežije, tím pádem i kosmický výcvik. Měla asi tři roky a vážila okolo šesti kilogramů. Byla prý klidná a bezkonfliktní.
Pro výcvik byli ale vybráni celkem tři psi. Kromě Lajky to byla ještě Albina, coby náhradník, a Muška, na nichž testovali vybavení a systémy pro podporu života. Týrání, dle vědátorů výcvik, započal tím, že si začali vynucovat poslušnost a pasivitu (testy podstoupilo vícero psů). Takto zpracovaná zvířata dávali do stále menších a menších kotců, aby nakonec skončila v malých tlakových kapslích, kde trávila celé týdny. Tam jim měnili tlak vzduchu a přehrávali hlasité zvuky, které doprovázely start Sputniku.
Každý pes měl v oblasti pánve připevněno sanitační zařízení. Samozřejmě z toho byli vyděšeni, mnozí z nich tak dlouhé dny zadržovali výkaly, a to i po podání projímadel. Zůstali jen ti, co vše poslušně přijali. Pak ale museli podstoupit operaci, kdy jim byly do těla vpraveny přístroje monitorující srdeční impulsy, frekvenci dýchání a krevní tlak.
Děsivá smrt psa Lajky
Dle NASA byla Lajka do modulu umístěna dlouhé tři dny před startem. Těsně před vzlétnutím se fence zrychlil třikrát až čtyřikrát dech. Tep se zvedl ze 103 na 240 tepů za minutu. Po dosažení oběžné dráhy začaly problémy s teplotou. Kabina se zahřála na čtyřicet stupňů.
Po čtvrtém oběhu planety se ale teplota zvýšila na 90 stupňů. To nemohla ani náhodou přežít. V Británii se proti tomuto počínání ostře postavila Královská společnost pro prevenci krutosti na zvířatech a Britská společnost pro šťastné psy. Život to Lajce ale nezachránilo. Sputnik 2 zanikl v atmosféře Země v dubnu roku 1958. Zbývá tak jen otázka, za co toto nevinné zvíře trpělo? Za vědecký pokrok? Ten je jistě důležitý, ale za jakou cenu...
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Lajka
Smithsonianmag.com: The Sad, Sad Story Of Laika, The Space Dog, And Her One-Way Trip Into Orbit