Příběh skutečného města duchů: Spolu s lékárníkem, který vlastnil poslední dům, přišel konec dříve bohatého místa

Těžba začala ve velkém měřítku a populace Picheru rostla raketovým tempem. V roce 1926 dosáhl počet obyvatel svého vrcholu – 14 000. Jenomže po vytěžení nastal útlum a v roce 1980 zbylo v Picheru jen 2 000 starousedlíků, kteří žili mezi hromadami toxického odpadu. Agentura pro ochranu životního prostředí tak začala o rok později, kvůli narůstajícím otravám z olova, vykupovat nemovitosti. Někteří zůstali, ale jen do tornáda v roce 2008. Dnes je Picher "nejtoxičtějším městem duchů v Americe".

Mohlo by Vás zajímat:

Město duchů Helltown: Prý v něm straší autobus s mrtvými dětmi a zmutovaný had

Vzestup a pád Picherova těžebního průmyslu

Těžba rudy v Picheru patřila mezi největší v regionu. Více než 14 000 mužů pracovalo v dolech, další 4 000 v přidružených podnicích. Do zaměstnání zde lidé dojížděli až z Missouri a to díky trolejbusové dopravě. Do roku 1947 se tam vytěžila ruda v hodnotě 20 miliard dolarů. Více než 50 % olova použitého v první světové válce pocházelo právě z tohoto místa.

Koncem třicátých let ale začala těžba upadat. K úplnému zastavení došlo v Picheru v roce 1967. Desítky let těžby ovšem zanechaly v městě spoušť. Navíc po vypnutí čerpacích strojů se začaly doly zaplavovat. Kontaminovaná voda tak prosakovala na povrch a začala zabíjet divokou zvěř. Zčervenaly také okolní potoky, což byl důkaz přítomnosti těžkých kovů. Picher tak své obyvatele trávil dlouhé roky. Ani jeden z nich o tom ale nevěděl.

Mohlo by Vás zajímat:

Záhadné podzemní město Derinkuyu: Osmnáctipatrový labyrint pro dvacet tisíc lidí objevil turecký kutil

Devastující účinky toxického odpadu

Byla to přímo vražedná a blažená nevědomost v jednom. Místní na "horách" toxického odpadu pořádali pikniky a puberťáci je sjížděli na kolech. Karen Harvey si vzpomněla, že když chodili plavat, vlasy se jim zbarvily do oranžova. Ať se dělalo, co se dělalo, barva nešla vůbec vymýt. Učitelé si zase všimli poklesu výsledků testů žáků. Měli je horší než ostatní děti ve státě. Způsobila to vysoká hladina olova v krvi.

Olovo může vážně poškodit zdraví dítěte, včetně jeho mozku a nervového systému. Rovněž může zpomalit růst a vývoj a způsobit problémy s učením, chováním, sluchem a řečí. To byl také jeden z důvodů, proč se přistoupilo k výkupu nemovitostí. To ale ztěžoval fakt, že se kvůli poddolovanému podzemí začaly do země propadat celé domy.

Mohlo by Vás zajímat:

Záhadné sanatorium Beelitz: Léčil se tu Hitler, dnes je to město duchů

Picher: Nejtoxičtější město duchů v Americe

V roce 2000 byste v Picheru napočítali jen 1 640 občanů. Další roky se tento počet neustále zmenšoval. O osm let později udeřilo v této oblasti tornádo. Šest lidí přišlo o život a zničeno bylo mnoho domů a městských podniků. To donutilo další osoby k tomu, aby si raději našly nové domovy.

Dne 1. září 2009 byl Picher oficiálně zrušen. Populace se zastavila na čísle 20. Poslední podnik byl uzavřen v roce 2015, kdy zemřel jeho majitel, lékárník Gary Linderman. Dnes je Picher skutečným městem duchů plným zatlučených oken. Ale i přes jeho děsivost lze rozpoznat, že kdysi zde nebyla nouze o čilý ruch, který zajišťovala prosperita a dostatek práce pro všechny, kteří si chtěli v té době poměrně dobře vydělat.

Mohlo by Vás zajímat:

Zlé dvojče Pompejí: Zatopené město neřestí na dně Neapolského zálivu