Spisovatel Heinrich Mann: Pomohl proslavit Marlene Dietrich a vzal si labilní alkoholičku, která spáchala sebevraždu

Pocházel z významné obchodnické rodiny, jejíž úpadek zachytil působivě Heinrichův slavnější mladší bratr Thomas Mann v rodinné kronice Buddebrookovi. Thomas bratra postupně zastínil a stal se i nositelem Nobelovy ceny za literaturu (1929). Heinrich byl také strýcem spisovatele Klause Manna a historika Golo Manna, což byli Thomasovi synové. Thomas v sobě celý život potlačoval homosexuální sklony.

Rozchod s bratrem

Bratři se rozešli jak v názorech na tvorbu, tak v odlišném stylu psaní i tématech – Thomasovo psaní bylo mnohem náročnější a filozofičtější, na vyšší umělecké úrovni, o čemž ostatně svědčí i Nobelova cena, zatímco Heinrichova tvorba je kvalitativně mnohem rozkolísanější. Neshodli se ani v názorech na poměry za první světové války.

Thomas navíc později nesnášel Heinrichovu druhou manželku Nelly, která měla do dámy opravdu daleko, o čemž svědčila její poměrně divoká minulost, kladný vztah k alkoholu a psychická labilita. To vše nakonec vedlo k tomu, že v roce 1944 spáchala v Los Angeles sebevraždu.

Útěk před Hitlerem

Když se v roce 1933 chopil v Německu moci Adolf Hitler a nacisté, oba bratři a jejich rodiny museli jako jedni z hlavních odpůrců režimu uprchnout. V roce 1935 Heinrich i Thomas získali československé občanství. Heinrich žil nejprve ve Francii a od roku 1940 až do smrti v USA. Protože byl československý občan, byly jeho ostatky v roce 1950 převezeny z USA do Prahy a odtud po deseti letech do tehdejší NDR.

Mohlo by Vás zajímat:

Před devíti lety zemřel spisovatel Arnošt Lustig: Přežil pochod smrti, nezdrtili ho ani komunisté, stal se šéfredaktorem Playboye

Nezdařený román o Lidicích

Heinrich Mann byl velice aktivní v antinacistickém hnutí. Roku 1949 byl zvolen prezidentem Akademie umění NDR, ale do Evropy se z USA již nevrátil. Jeho jediná dcera Leonie, kterou měl s první manželkou Marií, se provdala za českého spisovatele Ludvíka Aškenazyho a Heinrich Mann byl tak i dědečkem spisovatele Jindřicha Manna.

Vedle románů Profesor Neřád a Poddaný patří k jeho nejznámějším dílům dvojdílný historický román o francouzském králi Jindřichovi Navarrském Mládí krále Jindřicha IV. a Zrání krále Jindřicha IV. Napsal také román o vyvraždění a zničení Lidic, avšak bez znalosti reality, proto ho česká emigrace přijala nepříznivě a do češtiny dodnes nebyl přeložen.

Profesor Neřád

Mannův román Profesor Neřád z roku 1905 je dodnes čteným a stále aktuálním dílem o maloměstském tyranovi, středoškolském profesoru Raatovi, kterému jeho žáci přezdívají Unrat (Neřád). Toho si postupně kolem prstu omotá vulgární a protřelá kabaretní umělkyně Rosa a ctěný profesor po jejím boku klesá až na úplné morální i existenční dno, a to k radosti svých bývalých studentů, které tak zaujatě pronásledoval mimo jiné i proto, že navštěvovali právě pochybný podnik, v němž Rosa vystupovala…

Mohlo by Vás zajímat:

Pablo Neruda: Od smrti chilského spisovatele s českým pseudonymem uplynulo 45 let

Modrý anděl

V roce 1930 byl volně podle románu natočen slavný film Modrý anděl režiséra Josepha von Sternberga. Profesora hrál tehdy velmi slavný a uznávaný herec Emil Jannings, hlavní hvězda filmu. Zcela ho však zastínila Marlene Dietrich v roli kabaretní „umělkyně Fröhlichové“, která se ve filmu jmenuje Lola Lola.

Marlene Dietrich už za sebou měla řadu filmů z dvacátých let, ale teprve Modrý anděl z ní udělal hvězdu. Její dlouhé nohy omračovaly mužské diváky, stejně jako podmanivý zpěv hitů, z nichž jsou nejznámější písně „Pro lásku jsem stvořena“ („Ich bin vom Kopf bis Fuß auf Liebe eingestellt“) nebo „Ich bin die fesche Lola“.

Hvězdná chvíle Marlene Dietrich

Film se natáčel souběžně ve dvou jazykových mutacích, německy a anglicky. Marlene Dietrich se musela zúčastnit klasického konkurzu spolu s mnoha dalšími herečkami. Dochoval se dokonce záznam z jejího castingu. Marlene si v něm stěžuje na mizernou hru doprovázejícího pianisty. Emil Jannings při natáčení Dietrichovou nesnášel a velmi žárlil na to, jakou péči herečce věnoval režisér Sternberg. V následujících pěti letech (1930–1935) natočila Marlene společně s Josefem von Sternbergem šest filmů v Americe. S ženatým Sternbergem měla několik let i milostný poměr.

Na nedostatečnou věrnost filmové verze vůči románu si stěžovali mnozí, jen Heinrich Mann ne. Ten prostě akceptoval, že film a román jsou dvě různé věci.

NA MANNA I SVŮDNOU MARLENE DIETRICH SE PODÍVEJTE DO GALERIE:

Zdroje:

Manfred Flügge: Století Mannových

Kol.: Lexikon světového filmu

https://en.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Mann

https://www.csfd.cz/film/27623-modry-andel

https://cs.wikipedia.org/wiki/Marlene_Dietrichová

Galerie Heinrich Mann

+ 2 fotky + 3 fotky