Škoda rány, která padne vedle. Tohle rčení slyšel už nejeden z nás. Co je na něm ale pravdy? Měly by se děti fyzicky trestat? Jak se na tuto problematiku dívají odborníci?
I taková věc, jakou je rodičovská výchova, podléhá trendům. Od házení slabých nemluvňat ze skály v antické Spartě přes trestání rákoskou ve škole až po liberální výchovu ve stylu „ať si dítě dělá, co chce“ jsme se dostali zase zpět k jednoduchému a účinnému výchovnému procesu pár pohlavků nebo facek.
Odborný magazín Rodičovství: Věda a praxe (Parenting: Science and Practice) přinesl ohlasy odborníků a pediatrů na fyzické tresty a ti jsou jednoznačně pro tvrdou disciplínu. Rozhodně nepodporují tresty, které zavání týráním, ale podle nich nejúčinnější způsob, jak si srovnat svoje dítě, je pořád ještě tzv. metoda cukru a biče.
Dítě by si mělo uvědomit, že za prohřešek následuje trest a ten by měl být krátký a jasný. Stejně jako by mělo být pochváleno za vše, co se mu povede. Navíc facka, pohlavek nebo výprask přes zadek dávají vašemu potomkovi větší jistotu, že vám na něm záleží, vlastně v něm ještě více podporujete svou rodičovskou lásku.
Zastánci liberální výchovy tvrdí, že striktní disciplína s fyzickými tresty vede k neposlušnosti, antisociálnímu chování a agresi v dospělosti, ale podle magazínu je procento dětí, které ovlivnila příliš tvrdá výchova, velmi mizivé. Je ovšem důležité po každém trestu dát dítěti najevo, že jej milujete a hlavně se naučit jednu věc – pokud vy sami uděláte chybu a dítě potrestáte za něco, co neprovedlo, měli byste se mu omluvit. Jedině tak z něj vyroste sebevědomý a slušně vychovaný jedinec, který nebude mít sám problémy správně vychovávat svého potomka.