Ráchel vždy vzhlížela ke své dokonalé tetičce a chtěla být jako ona. Pak ale byla svědkem něčeho podivného, co teta prováděla. Ráchel usoudila, že teta praktikuje nějaké nebezpečné rituály.
Moje teta Livie (40) mi připadala dokonalá, už když jsem byla malá. Přála jsem si být jako ona. Pak jsem ale přišla na to, že má možná nějaké děsivé tajemství. Třeba se za tou dokonalostí skrývá cosi zlověstného.
Tetička vypadala mladě a pořád rozdávala úsměvy
Odmalička jsem byla fascinovaná svou tetou, nevlastní sestrou mého otce. Byla krásná jako zjevení, vždy perfektně upravená a v dobré náladě. Co si ji pamatuji, vypadala pořád mladě, nikdo by jí nehádal čtyřicet.
V osmnácti jsem se chtěla trochu osamostatnit a Livie mi byla velkou oporou, vrbou a inspirací. Trávila jsem u ní hodně času, přestože to moji matku trochu štvalo. Možná na ni žárlila. Nic dobrého si o ní každopádně nemyslela.
„Ta její perfektní tvářička se mi nezdá, to nebude jen tak. Ta holka má určitě nějaký tajemství," slyšela jsem jednou říkat mámu babičce. Neměla jsem tušení, co tím myslí, ale za nějakou dobu jsem začala mít podezření.
Víkend u tety skončil dost podivně
Trávila jsem víkend u tety, obdivovala její nové šaty a kosmetiku, dokonalý byt i zahradu - chtěla jsem to všechno mít. V obýváku visel Liviin obraz v nadživotní velikosti, vypadala jako modelka. Hned ráno jsme společně cvičily jógu a pak si vyrobily to nejzdravější smoothie. Přesně takhle jsem si představovala svůj život, jen bylo smutné, že Livie neměla manžela. Neměla na muže podle svých slov štěstí, špatně si vybírala.
Možná právě proto si ale mohla dělat všechno po svém. Večer po skvostné večeři a skvělém filmu jsem si šla lehnout. Vzbudil mě divný zvuk. Vyplížila jsem se z pokoje pro hosty a potichu našlapovala za hlukem, co vycházel až ze sklepa. Dveře byly pootevřené, nakoukla jsem dovnitř a spatřila něco hrozného.
Livie stála u kamen, ve kterých plápolal oheň, a svíjela se v pláči. Do plamenů házela popsané papíry a fotografie, které nejprve trhala na kousky. Její věčně vřelý úsměv byl pryč, namísto toho měla vyděšené oči a zkřivený obličej. Šeptala ohavné nadávky a pak na moment strčila ruku do ohně.
Pálila nějaké důkazy nebo staré dopisy?
Málem jsem vyjekla hrůzou, zaslechla jsem její hysterický smích. Pak se kolem ní objevily stíny a tančily zběsile dokola. Utekla jsem zpátky do pokoje a zbytek noci uvažovala o tom, jestli je Livie čarodějnice, přidala se k nějakému kultu anebo snad pálí důkazy hříšné minulosti.
Ráno mi teta vesele naservírovala vdolečky, ale já už jí ten úsměv nevěřila. Pozorovala jsem její dokonalou tvář a napadlo mě, že se možná spolčila s ďáblem, aby mohla být věčně krásná. Kamarádka mi na to řekla, že Livie třeba jen pálila milostné dopisy a fotky posledního přítele. Ať je to, jak chce, teta má minimálně ještě jednu tvář.