Kdybyste o Angusi Barbierim řekli, že měl nadváhu, bylo by to skutečně hodně mírné hodnocení. V pouhých sedmadvaceti letech vážil 206 kilo a bojoval se silnou závislostí na jídle. V červnu 1965 se ale rozhodl k odvážnému kroku. Začal držet půst.
Angus Barbieri měl hladovění původně naplánováno na čtyřicet dní. Delší dobu lékaři ve skotské Royal Infirmary rozhodně nedoporučovali. Jeho tělo se ale, jako zázrakem, tomuto životnímu stylu přizpůsobilo. Nakonec tak nejedl 382 dní. Kolik kilo za tu dobu šlo dolů?
Počátek půstu Anguse Barbieriho
Angus Barbieri se narodil koncem třicátých let. Kromě toho, že pracoval v otcově obchodě, kde se prodávalo ikonické jídlo fish and chips, se o jeho životě ví poměrně málo. Jeho zdravotní stav ho donutil k tomu, aby se sebou začal konečně něco dělat. Lékaři mu zpočátku naordinovali krátký půst, on ale chtěl pokračovat dál. Dovolili mu to, ale jen pod neustálým odborným dohledem.
Předepsali mu multivitaminy, draslík, sodík i kvasnice – to vše kompenzovalo nedostatek živin. Jeho jídelníček dále sestával z nízkokalorických a bezkalorických nápojů, čili kávy, čaje anebo perlivé vody. Půst sice trávil doma, musel se ale pravidelně hlásit, aby byly zaznamenány jeho pokroky. Zajímavé bylo, že jediným nedostatkem, kterým po tu dobu trpěl, byla nižší hladina glukózy, což mu ale očividně nijak nevadilo. Jinak byl naprosto zdravý. Vzhledem k tomu, že nejedl pevnou stravu, zašel si na záchod jen jednou za čtyřicet až padesát dní.
Účinky půstu
V červenci 1966, tedy po roce a 27 dnech půstu, vážil Angus 81 kilo. Tím si splnil své předsevzetí. Tento neuvěřitelný výkon oslavil vařeným vejcem a chlebem s máslem. Novinářům pak sdělil, že již zapomněl, jak "chutná jídlo". Po této terapii hladověním byl k nepoznání a do jeho starého oblečení se vešli až dva lidé.
Váhu si víceméně udržel až do své smrti v roce 1990. Přibral jen pár kilo. Dostal se také do Guinnessovy knihy rekordů, která však od té doby tuto "oblast" raději ze svého rejstříku vymazala. Nepřijímat tuhou stravu může být velmi nebezpečné.
Věda a Angusovo hubnutí
Během půstu začalo Barbieriho tělo využívat zásoby tuku, aby z nich získalo energii. Tento proces se nazývá autofagie. Jde o přirozený postup, během kterého buňky "čistí" nežádoucí nebo dysfunkční molekuly v těle. Tento termín pochází ze starověké řečtiny a lze ho přeložit jako "sebepojídání".
Autofagii lze spustit hladověním. Během půstu jsou totiž buňky vystaveny stresu, což je nutí začít pracovat efektivněji. Za tímto účelem se mohou zbavit všech nepotřebných nebo poškozených částí. Nedávné studie prokazují, že autofagie může mít pozitivní vliv i na jiné zdravotní problémy. Má údajně pomáhat napravit poškození jater způsobené alkoholem, či odstranit toxiny a posílit tak imunitu.
To ale neznamená, že jde o metodu zcela bez rizik. Je také prokázáno, že na jednu stranu může autogafie zastavit vývoj rakovinných buněk, na druhou může ale také podpořit jejich růst. Navíc se hladověním tělo automaticky nezbavuje tuku. K úhoně mohou přijít buňky v mozku a srdci. Na Anguse sice autofagie působila dobře, v jiných případech ale u pacientů vyvolala srdeční selhání a smrt hladem. Rozhodně tak tuto věc nikdy nezkoušejte doma.
Zdroje informací:
Wikipedia org: Angus Barbieri's Fast
Allthatsinteresting.com: The Unbelievable True Story Of Angus Barbieri, The Man Who Went 382 Days Without Eating