Facebook
Instagram
Robert si svou manželku Vandu vybral kvůli jejím křivkám. Robertovi se líbí ženy krev a mléko. Navíc Robert váhu svojí či manželky vůbec neřeší. O letošních Vánocích s ním Vanda držela krok v obžerství a Robert teď musí poslouchat manželčiny nářky po tom, co stoupla na váhu.
Už několik dní neposlouchám nic jiného než zlostné remcání mojí manželky Vandy. Jako každý rok neuhlídala přes Vánoce svou váhu. A já nemůžu za to, že netloustnu.
Za kvalitní jídlo jsem ochotný utratit dost peněz
Přiznávám se, že jsem za posledních třicet let přibral třicet kilo. Pomalu a plíživě. Vlastně si toho nejsem vědom. Ano, cítím, že už nejsem tak ohebný jako kdysi, ale to přičítám věku. Pokaždé, když vidím fotky z mládí, válím se smíchy. Na fotkách je mladý ušatý kluk. Samá ruka a samá noha. To už není ani pravda. Dneska jsem chlap, co váží víc jak sto kilo. Mám prostě rád jídlo. Rád ochutnávám. A zakládám si na kvalitních surovinách. Jsem ochotný za ně utratit nehorázné peníze.
Mojí velkou zálibou je vaření. Proto jsem si jako manželku kdysi vybral Vandu. Holku krev a mléko, která se mnou uměla držet krok v jídle. Nebála se, že když půjdeme na degustační menu, že to nesní nebo hůř, že ztloustne. Fascinovala mě její ženská smyslná postava. Líbí se mi, když mám ženskou za co chytit. A Vanda svoje kila uměla nosit. Nebála se výstřihů, neměla předsudky a v posteli se nestyděla. Vanda byla moje výhra v loterii.
Nákup velký jako by byl konec světa
Vanda mi porodila dvě děti a s každým těhotenstvím ji nějaká kila zbyla. Ale pro mě je naprosto nepodstatné, kolik moje žena váží. Je moje. Ať je oplácaná nebo tlustá, ať má na těle známky mateřství nebo prožitého života. Pro mě je nejdůležitější, že je pro mě parťákem a kamarádkou. Že mě i přes dlouhý společný život umí v posteli rozparádit a potom spolu jdeme o půlnoci vyjíst lednici. To je u mě soulad duší. Něco nenahraditelného.
Proto náš nákup před vánočními svátky vypadal, jako by se blížil konec světa a my si dělali zásoby na několik let dopředu. Jeli jsme nakoupit celkem třikrát a pokaždé jsme naplnili celý koš. Rádi mlsáme a dopřejeme si různé uzeniny, klobásky a pochutiny. Každý rok si bereme dovolenou a jsme doma od Vánoc až na Nového roku. Připravujeme si obložené mísy, vaříme nové recepty a odpočíváme. Maximálně jdeme na krátkou procházku, abychom si udělali místo na večeři.
Manželku rozhodily malé kalhoty
"Tak to jsme letos přehnali. Já tě zabiju. Takhle mě vykrmovat. To jsem zase jednou s tebou držela krok. Mám pět kilo navíc," nadávala manželka. Ráno při odchodu do práce totiž nezapnula kalhoty. Odpoledne, když jsme si dávali kávu, Vanda odmítla i zákusek. "Robi, nemůžu. Nevejdu se do kalhot," smála se Vanda. Potom mi ve srandě vynadala a když jsem jí prozradil, že jsem přes Vánoce nepřibral, slyšel jsem do večera výčitky. "To je pěkně nespravedlivé. Jedli jsme stejně. Já pět kilo a ty nic," rozčilovala se manželka.
Snažil jsem se ji uklidnit vtipnou hláškou, že ji miluji a jsem rád, že na váhu mi dopřává více té lásky. Ale ani vtip situaci nezlehčil. Vanda byla opravdu rozmrzelá. Neustále měla potřebu řešit, proč ona přibrala a já ne. Až mně to začalo lézt na nervy. Snad to brzy přejde a bude Vanda zase v pohodě. Přesně toto nemám rád. Když se hoduje, na kila se nekouká. Já preferuji usměvavou manželku, ne vystresovanou. A Vanda se bohužel od pohodářky vzdaluje. V našem věku je lepší si koupit větší kalhoty než řešit blbosti ohledně vzhledu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
