Romana zjistila, že ji partner podvádí a věřila se dobré kamarádce. Ta jí otevřela oči a doporučila, ať vezme nohy na ramena. Jenomže Romana dala nakonec nevěrníkovi druhou šanci. Kamarádka jí to vyčítá a má nepříjemné poznámky.
Na Helenu (43) jsem nedala nikdy dopustit, uměla mě povzbudit a dodat kuráž. Svěřila jsem se jí ohledně svého nevěrného partnera a otevřela mi oči. Pak jsem se k němu vrátila a Helenu to velmi popudilo. Prý jsem ubohá.
Byla jsem na dně a potřebovala poradit
Chodila jsem s Adamem asi rok, když jsem zjistila, že to pořád neukončil s bývalou manželkou. Myslela jsem si, že mají jen přátelský vztah. Jenže pak jsem se dozvěděla přímo od ní, že spolu stále spí. Uhodila jsem na Adama a ten mi přísahal, že to hned ukončí. Jenomže jsme mu nemohla věřit.
„Romčo, já to dělal z lítosti. Ona je tak zoufalá a osamělá. Ani jsem to nebral jako nevěru, už dávno mezi námi není vášeň. S tebou se to nedá srovnat!“ Adam mě přemlouval, ale já měla zlomené srdce. Byla jsem do něj strašně zamilovaná a nedovedla jsem se představit, že po roce náš jinak krásný vztah ukončíme. Chtěla jsem mu dát šanci, ale bylo to tak těžké.
Proplakala jsem tolik nocí a pak jsem se konečně svěřila Heleně, svojí dobré kamarádce. Ta se vyloženě na toho lumpa rozčílila. „To snad není pravda, co se to dneska s těma chlapama děje! Myslej si, že si s nás budou dělat onuce. Tak to ne, ihned to s ním skonči. Z toho nekouká nic dobrýho a budeš se jen trápit. Stačil tvůj bejvalej manžel!“ Věděla jsem, že má naprostou pravdu.
Helena mi dodala potřebnou kuráž
Asi jsem potřebovala trochu „nakopnout“. Helena mi zvedla sebevědomí a já si uvědomila svojí hodnotu. Brečet kvůli chlapovi, co to neumí ani po rozvodu skoncovat s bývalou ženou, to nejsem já. S Adamem jsem to ukončila, stálo mě to hodně energie, ale bylo mi ve výsledku lépe. Stále mi ale chyběl.
Po nějaké době mě začal dobývat zpět. Vyprávěl o tom, jak si všechno vyřešil a má čistý štít. „Největší chyba mého života by byla, kdybych přišel o tebe. Chodím k psycholožce a s bývalkou se nevídáme. Nebylo by to pro nás zdravé, měli jsme toxický vztah,“ dušoval se.
Nenechala jsem se jen tak rychle zlákat, ale ani jsem ho neodmítala. Občas jsme se viděli a jen tak poklábosili. Heleně se to vůbec nelíbilo. Byla z toho až nepříčetná, prý ze sebe dělám naprostou husu. Její postoj mě urážel, s Adamem mi bylo fajn a netlačil na mě. Za to na mě tlačila moje kamarádka. Nechápala, že nechávám věcem volný průběh a nevidím věci černobíle.
Vrátili jsme se k sobě a ona mě odsoudila
Po pár měsících jsem Adama vzala zpět, je to jiné a lepší. Věřím mu a jsem opět šťastná. Dlouho jsem se bála říct svojí kamarádce pravdu, tušila jsem, že mě odsoudí. Nemýlila jsem se, vážně se jí to nelíbilo. Když to zjistila, byla vysloveně zhnusená.
„To jsme to dopracovaly. Zoufalý chudinky, co si nechaj nakukat cokoliv, jen aby nebyly chvíli samy. Nechoď mi pak fňukat na rameno,“ odsekla naježeně. Od té doby se vídám s Helenou čím dál méně a mrzí mě to. Její upřímnost a povahu „od rány“ jsem měla vždycky ráda. Jen ne na můj účet.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.