Sandra (45): Ráda bych, aby se patnáctiletá dcera chovala jako dospělá. Kamarádka jí ale pořád kupuje hračky

Jolanu znám od školy a vždy jsme byly nejlepší kamarádky. Jako malé nás spojovaly podobné záliby, později zase práce u stejné firmy. Ano, jsme každá trochu jiná, ovšem když na to přijde, dovedeme táhnout za jeden provaz. Nejsme falešné a dosud jsme vždy včas zatáhly „záchrannou brzdu“ ve chvíli, kdy mohlo dojít k nedorozumění.

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (60): Nelíbí se mi, jak syn se snachou přistupují k výchově. Můj vnuk přece není z cukru

Dcera hromadí panenky a jiné zbytečnosti

Jen poslední dobou mi Jolanina aktivita ohledně mé patnáctileté dcery začíná jít na nervy. S Helenkou totiž není něco v pořádku a Jolana místo toho, aby mi s ní pomáhala, mi hází klacky pod nohy. Vím, že tak činí nezáměrně, protože Helču miluje jako vlastní, ale stejně. Někdy je na ní zkrátka vidět, že matkou nikdy nebyla a zřejmě se do té role ani nedokáže vcítit.

Helča je odmala milá, hodná holka, u které jsem si ani nevšimla, jak se pomalu mění. Možná je to dáno každodenní komunikací, ale spíše tím, že je zkrátka jiná. Už od předškolního věku lpí až přespříliš na hračkách a snad nikdy ji nezajímá to, co její vrstevníky.

Sbírá všelijaké figurky, plyšové hračky, panenky Barbie a jiné zbytečnosti, aniž by ty věci zničila či využila. Zkrátka je doma pozoruje a má obrovskou radost, že je vlastní, že jsou u ní v pokojíku a ne na regálu hračkářství. „Dobrá, je to pořád ještě malá holka,“ uvažovali jsme s mužem, když jí bylo devět. „Určitě ji to přejde, uvidíš,“ tvrdily mi kamarádky v práci.

Mohlo by Vás zajímat:

Lydie (51): Syn je celý jeho otec. Je smutné pozorovat, že moje výchova byla k ničemu

Kamarádka dceru v její zálibě podporuje

Jenže k posunu nedošlo v deseti ani jedenácti letech. A když si jednou Helča přinesla z obchodu místo podprsenky, kterou už potřebovala, další panenku, rozhodli jsme se ji od hraček odrazovat. „Přece si nebudeš hrát do čtyřiceti? Nebo snad jo?!“ domlouvala jsem jí, ale ona nechtěla nic slyšet.

Korunu všemu nasadila Jolana, která Helence dává k různým příležitostem různé dárky, a vždy hračky. Dokonce navzdory tomu, že jsem ji jednou nad kávou požádala, aby volila raději praktické věci, jako třeba holicí soupravu či něco na parádu.

Mohlo by Vás zajímat:

Dita (43): Bývalý manžel nadělal dluhy a skončil na ubytovně. A já jsem na výchovu dětí sama

Kamarádka tvrdí, že na dospělost má dcera času dost

Jenže Jolana mě odbyla s tím, že nechápe, proč Helence pořád vnucujeme, že je už velká, když není. „Nevím, co se honí hlavou tobě, ale měla bys vědět, že každé dítě má na dospělost času dost. Podprsenky a epilátory si bude pořizovat do konce života, ale na hračky má omezený čas. Tak proč ho ještě uměle zkracovat?“ odvětila a já si v tu chvílí pomyslela, třebaže Jolanu mám moc ráda, cosi o staré panně. Tady se prostě neshodneme.

Helence bude šestnáct a situace je stále stejná. O módu jeví zájem minimální, kluci ji neberou vůbec, zato panenky a figurky už nemá kam dávat. Psycholožka, kterou jsme navštívily, tvrdí, že jde pravděpodobně o slabý Aspergerův syndrom. Já bych každopádně uvítala, kdyby se Helenka začala chovat jako její vrstevnice. Jenže pak do všeho vpadne Jolana, Helenu úplně zblbne, a ještě jí nějakou tu hračku tajně koupí, což mi hlava fakt nebere.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (64): Výchova mého vnuka se mi nelíbí. Snacha mě nutí dělat věci, se kterými nesouhlasím