Dana (60): Nelíbí se mi, jak syn se snachou přistupují k výchově. Můj vnuk přece není z cukru

Rodinné příběhy: Nelíbí se mi, jak syn se snachou přistupují k výchově. Můj vnuk přece není z cukru
Zdroj: Freepik

Paní Dana se hrozně těšila na vnuka. Malovala si, jak si budou hrát a leccos spolu zažijí. Syn a snacha jí ale udělali škrt přes rozpočet. Kvůli jejich přístupu k výchově si Dana vnuka moc neužije.

Jana Jánská
Jana Jánská 19. 01. 2025 17:00

Dokázala jsem vychovat tři děti, které jsou úspěšné a mají vlastní rodiny, takže jsem asi nebyla špatná máma. Ale teď, když jde o péči o mého vnuka, zdá se, že jsem naprosto neschopná a nic neumím!

Byla jsem tak šťastná

Můj syn Patrik se před lety odstěhoval do jiného města. Musela jsem si zvyknout, že se nevidíme moc často. Takže když dostal zajímavou pracovní nabídku v rodném městě, byla jsem nadšená. Znamenalo to, že se se svou rodinou přestěhuje zpátky. Naštěstí měli otázku bydlení vyřešenou. Zrenovovaný byt po babičce, který jsme pronajímali, byl jako stvořený pro Patrika a jeho rodinu.

Konečně budu moci vídat svého vnuka pravidelně,“ rozplývala jsem se, když jsem o tom vyprávěla kamarádce. „Je trochu trapné přiznat, že jsem ho od křtin viděla jen dvakrát!

Bylo hned několik důvodů, proč jsem vnoučka viděla tak málo. Patrik totiž bydlel i s manželkou u tchána s tchyní. Jako by nestačilo, že jsem je neměla moc ráda, ještě to bylo ve městě vzdáleném téměř 200 kilometrů. Já auto nemám a oni zase neměli tolik času, aby jezdili za mnou.

Strašně mi chyběly společné nedělní obědy nebo možnost vzít vnuka na procházku či do zoo. Doufala jsem, že když teď budou bydlet kousek ode mě, všechno se změní. Bohužel to dopadlo úplně jinak...

Vnuk je prý příliš citlivý

To nepřipadá v úvahu, mami,“ odmítl Patrik můj návrh na nedělní oběd. „Kuba vždy spí od dvou do čtyř.

Zlatíčko, najíme se už v jednu. Po jídle ho můžeme uložit do ložnice. Odpočine si a my si zatím popovídáme,“ odpověděla jsem s úsměvem, protože jsem na tom neviděla nic složitého. Mám spoustu zkušeností s rodičovstvím a opravdu jsem už leccos viděla. Vychovala jsem tři děti a prošla si různými náročnými situacemi.

Patrikovo chování mě naprosto zaskočilo. Nechat malého Kubu přespat jinde než ve vlastní postýlce očividně bylo nepřekonatelným problémem. Neustále mi říkal, jak je Kuba citlivý, což s manželkou přičítali jeho předčasnému narození. Jakákoli změna v jeho denní rutině mu prý způsobuje stres, kterému se snaží za každou cenu vyhnout.

Nemohla jsem uvěřit, jak moc se můj syn změnil. Ten kdysi rebelský mladík byl teď zcela pod vlivem své ženy Natálie. Vždy na něj měla velký vliv, ale od narození syna jako kdyby ztratil vlastní vůli a jen opakoval vše, co říkala.

Nakonec jsem je přesvědčila, aby přišli odpoledne, až se malý vyspí, a zůstali na večeři. Upekla jsem máslové sušenky, udělala salát a pudink pro vnuka. Dokonce jsem našla staré hračky po svých dětech. Dřevěné kostky jsem důkladně umyla a osušila, aby si malý měl s čím hrát.

Snacha věděla všechno lépe

Když přijeli, Kuba byl nejprve ostýchavý, tiskl se k mámě a zvědavě se rozhlížel kolem sebe. Po chvíli se osmělil a sklouzl jí z klína, aby si začal hrát s kostkami. S úsměvem jsem ho sledovala. Pak jedna kostka přistála na stole a málem převrhla šálek kávy.

Kubo, to se nedělá,“ napomenul ho Patrik. „To není hezké.

Bum! Další kostička letěla k polici s fotkami. Patrik se významně podíval na Natálii, která začala uklízet, a snažil se uklidnit křičícího chlapce. Je na čase dát ho spát,“ prohlásil rozhodně. „Je vyčerpaný a začíná být rozmrzelý. Když ho teď neuložíme, bude to jen horší.

Ale prosím tě,“ povzdychla jsem si. „Nejste u mě ani hodinu. Pustíme mu pohádky, to ho uklidní. Až bude opravdu unavený, usne. Pak ho jednoduše přenesete do auta.

Televize ho jen rozruší,“ oponovala Natálie. „Neuklidní se a pak ani nezaspí.

Vždyť děti usnou, když se unaví,“ nesouhlasila jsem.

U Kuby to tak nefunguje,“ odpověděla rozhodně snacha. A pak začala vykládat něco o tom, jak je potřeba k dětem přistupovat opatrně a kdesi cosi. Používala u toho spoustu slov, která neznám.

Dnešní výchově nerozumím

Když jsem byla malá, nic se nějak extra neřešilo. Stejným způsobem jsem vychovala svoje tři děti. Teď se ale zdá, že matky soutěží v tom, kdo svým dětem přisoudí nejobskurnější diagnózu. Pořád slyším o nějakých nových alergiích a poruchách, jejichž názvy si ani nelze zapamatovat.

Často si říkám, jestli to není jen způsob, jak se matky snaží vyniknout. Pokud se budou předvádět skrze své děti, co budou dělat, až ty děti vyrostou? Ale možná to není o chlubení. Spíš to vypadá jako zoufalý pokus zakrýt vlastní rodičovskou nejistotu.

Byla jsem z celé situace rozladěná, a tak jsem se rozhodla poradit s kamarádkou. Doufala jsem, že u ní najdu porozumění.

Myslím, že v tomhle se až moc snažíš prosazovat,“ řekla. „I když máš pocit, že jim jako rodičům chybí zkušenosti, nech je dělat vlastní rozhodnutí. Chtějí pro Kubu to nejlepší. Navíc... kdo ho zná lépe než oni?

Její slova mi zůstala v hlavě. Možná má pravdu. Je čas dát mladým prostor a ukázat, že respektuji jejich výchovu. Jen doufám, že z Kuby vyroste normální kluk...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dětská hvězda Michaela Kudláčková skončila ve spárech agresora: Lepší pět minut protrpět než být mrtvá

Dětská hvězda Michaela Kudláčková skončila ve spárech agresora: Lepší pět minut protrpět než být mrtvá

Související články

Další články