Šárka (25): V parku jsem našla zapomenutou starou knížku. Potřebuji najít jejího majitele, protože se mi začaly dít divné věci

Zkoušela jsem se té prokleté knihy zbavit mnoha způsoby, skončila v koši i knihobudce. Jenže obvykle ji druhý den ráno najdu na svém nočním stolku...

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (29): V kavárně jsem našla starou knížku básní. Kdybych tušila, co mě pak doma čeká, nechala bych ji tam

Našla jsem starou knížku

Před několika dny jsem byla se svým psem Hektorem v jihlavském lesoparku na naší obvyklé procházce. Část je vyhrazena pro psy, takže se tam ten můj chlupáč může pořádně vyběhat. Já zatím seděla na lavičce a koukala, jak dovádí s dalšími psími kamarády.

Pak jsem si všimla, že vedle mě leží jakási knížka. Byla v černých deskách bez potisku, proto jsem nevěděla, co to je za knihu. Nechala jsem ji tam. Myslela jsem, že někdo si byl číst v parku a prostě ji zapomněl. Ten člověk určitě uvítá, že když se vrátí, knížka bude na svém místě.

Asi po dvaceti minutách se zatáhla obloha a vypadalo to na déšť. Zavolala jsem na Hektora, jeho čtyřnozí kamarádi stejně už se svými majiteli mířili k domovům. Když jsem mu dávala vodítko, zrak mi padl na tu knížku. Začínalo pršet. Pokud se namočí, může jít leda tak do koše. Nedalo mi to, popadla jsem ji a schovala pod bundu.

Mohlo by Vás zajímat:

Darja (24): Nevěřila jsem v nadpřirozeno. Dokud mě o jeho existenci přesvědčila dětská knížka

Dějí se mi divné věci

Když jsem knížku doma vytáhla, Hektor na ni začal vrčet. "Co blázníš? Vždyť je to jenom kniha," řekla jsem a šla pro hadr, abych mu utřela mokré tlapky. Vrátila jsem se do předsíně a po vrčení nebyl ani stopy. Místo toho se Hektor krčil v koutě a byl celý vyplašený.

Trvalo mi hodnou chvíli, než jsem ho uchlácholila a přešel ke mně. Objala jsem ho, protože se celý třásl. Nešlo mi to do hlavy. Hektor se nikdy ničeho nebál. Klidně by se pustil i do větších psů. A teď se mi najednou choulil v náručí jako malé štěně. Kdoví, co ho to popadlo. Pak zalezl do svého pelechu a vypadalo to, že se trochu uklidnil.

To ale nebylo všechno. V noci si vlezl ke mně do postele a třásl se jako osika. "Hektore, copak tohle dělá hlídací pes?" zeptala jsem se ho v polospánku. Chtěla jsem ho vytlačit ven, ale nešlo to. Pak jsem se probrala a šla vyčůrat. Jak jsem ťapala bosýma nohama po dlaždičkách, zdálo se mi, že slyším ještě jedny kroky. Asi jsem ještě nebyla docela vzhůru. Jenže když jsem seděla na záchodě a zívala, ty kroky bylo slyšet znova...

Mohlo by Vás zajímat:

Olga (23): O babiččině smrti jsem se dozvěděla díky dětské knížce, kterou mi kdysi darovala

Ta kniha je určitě prokletá

Vyplašilo mě to. Hektor kňučel v mé posteli, já byla na záchodě a v bytě někdo chodil. Pevně jsem sevřela kliku, aby se ke mně nikdy nedostal. Odvahu vyjít ven jsem našla až dlouho poté, co se ty kroky přestaly ozývat. Do rána jsem už nedokázala usnout, ležela jsem v posteli a objímala Hektora. Byla to nejdelší noc mého života.

Ráno jsem byla neskutečně vyčerpaná a vůbec se mi nechtělo jít s Hektorem na procházku. Z posledních sil jsem se vydala do parku a nechala ho, ať si vybaví ty svoje psí věci. Po návratu domů jsem zjistila, že na nočním stolku mám tu knihu. Hektor opět kňučel a bál se k ní přiblížit. Co když je ona původcem těch děsivých událostí z předešlé noci? Rozhodla jsem se zanést ji do parku. Položila jsem ji na tu lavičku a šla domů.

Jenže ráno jsem ji opět našla na svém nočním stolku. Nemluvě už o tom, že v noci se ozývaly ty tajemné kroky. Zkoušela jsem pak knížku hodit do koše na papíry, ale nějakým záhadným způsobem se mi vrátila. Nepomohlo ani nechat ji v knihobudce. Každou noc mě děsí kroky v bytě a knížka je ráno na mém nočním stolku. Musím najít jejího majitele, aby mi pomohl. Už týden pořádně nespím a jsem na pokraji nervového zhroucení...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Květoslava (66): Na desáté výročí manželovy smrti jsem našla v knize vzkaz, který mi na stará kolena změnil život

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.