Facebook
Instagram
Šárka má radost, že si její snoubenec tak dobře rozumí s její dcerou. Horší ale je, že když ji rozmazluje, dělá to za Šárčiny peníze. A to ji přestává bavit.
Můj snoubenec Jakub je úžasný muž. A co je nejdůležitější, skvěle si rozumí s mou pětiletou dcerou Kájou. Problém je, že mě to stojí spoustu peněz...
Rád utrácí moje peníze
Nedá se popřít, že Kája a Jakub spolu vycházejí výborně, což je pro mě velmi důležité, protože moji předchozí partneři jí vůbec nesedli! Ale jak mu říct, aby jí nekupoval dárky za moje peníze? Můj rozpočet to už dlouho nevydrží. Občas mám pocit, že pečuji o dvě děti!
Třeba včera. Všichni tři jsme vyrazili na nákup do supermarketu. Kája pobíhala kolem hromady krabic s bruslemi „za akční cenu“. Bylo jasné, že se jí líbily, protože byly růžové a byl na nich obrázek její oblíbené pohádkové postavičky. Kája bruslení miluje, ale ty starší brusle, co jsem jí koupila z druhé ruky loni, by jí měly ještě pořád sedět. Tak jsem předstírala, že nevidím její prosebný pohled. Dát tolik peněz za rozmar si teď prostě nemůžu dovolit!
„Miláčku, co kdybychom jí ty brusle koupili?“ navrhl mi Jakub.
Kája začala skákat od radosti. „Ano, ano!“ vykřikla nadšeně.
Když Jakub řekne, že je koupíme „my“, asi to znamená, že plánuje zaplatit alespoň část. Možná je zaplatíme napůl. Přikývla jsem a Kája rychle hodila brusle do košíku. Přišli jsme k pokladně, ale Jakub se neměl k tomu, aby vytáhl peněženku. Předstíral, že je hrozně zaneprázdněný hrou s Kájou.
Vytáhla jsem tedy peněženku a zaplatila kartou. Pokladní naskenovala čárový kód a já si v duchu propočítávala, jak jsem na tom. Věděla jsem, že po zaplacení bruslí budu muset do výplaty šetřit každou korunu. Budou to dlouhé dva týdny...
Cestou k autobusu držela Kája nové brusle s hrdostí. Její radost mi na chvíli dovolila zapomenout na finanční starosti. Jen jsem litovala, že za ně děkovala Jakubovi místo mně.
Všechno musím platit já
Nebyla to první situace, kdy se mu podařilo dělat dojem dárce za moje peníze. Něco podobného se stalo i s kabátkem. Jakmile se oteplilo a Kája přestala nosit tlustou zimní bundu, zjistili jsme, že loňský lehčí kabátek je jí už malý.
Když jsme byli spolu na nákupech, Jakub si všiml, jak Kája zírá na kabátek ve výloze! „Koupíme jí ho!“ zašeptal, ale ne dost potichu, aby ho Kája neslyšela. „Bude v něm vypadat skvěle.“
Samozřejmě, že bude. Jenže ten kabátek dražší než cokoliv, co mám v šatníku já. V sekáči bych určitě našla podobný kabátek za desetinu ceny a nebyl by ani moc obnošený.
Kdo obléká pětileté dítě do modelů z přehlídkového mola? Pravděpodobně jen hollywoodské celebrity, které ty kousky od návrhářů dostávají zdarma jako součást propagace. Mezitím mě Jakub už táhl do obchodu. Než jsem se nadála, Kája si kabátek zkoušela a odmítala ho sundat! Trvala na tom, že v něm odejde domů. Držela se Jakuba za ruku a on se smál. A já mohla jen... vytáhnout peněženku a zaplatit.
Milá paní pokladní oskenovala kód a usmála se na mě s pochopením. Poté jsem se vydala hledat Káju a Jakuba. Našla jsem je v kavárně, jak se spokojeně ládují zmrzlinovými poháry, které jsem nakonec také musela zaplatit já.
Raději už nemluvím o menších věcech, jako jsou gumičky, sponky a další drobnosti. Snažím se omezovat takové nákupy, protože i když moc nestojí, myslím, že Kája by se měla učit hodnotě peněz už od malička. Ale očividně můj plán vezme za své, když je u toho Jakub! On a moje dcera se předhánějí v tom, jaké barevné nesmysly přihodí do košíku. A ona ho za to zbožňuje...
Je konec s utrácením mých peněz
Musím si s Jakubem vážně promluvit o tom, jak se chová. Musím mu jasně dát najevo, že si nemůžu dovolit takhle rozhazovat. Nevydělávám moc a výživné na Káju je docela nízké. Sotva to pokryje náklady na bydlení a jídlo.
Také si potřebuji něco našetřit pro případ nouze. Život je nepředvídatelný. Co kdyby se mi něco stalo a nemohla bych pracovat? Kdo by nás potom živil? Jakub asi těžko...
Když vidím, jak si Jakub hraje s Kájou, mám pocit, že je sám velké dítě. Ale to není důvod, proč by neměl chápat hodnotu peněz a dál je lehkomyslně rozhazovat. Zvláště když jsou moje. Rozhodně si s ním o tom musím promluvit. Možná to pochopí, a pokud ne, tak...
S nesmyslnými nákupy je rozhodně konec. Sama se musím naučit říkat ne. Jen doufám, že to Kája pochopí. Myslím, že je na to už dost stará...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala
Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala
Související články
