Štefan žije v dobrovolném celibátu. Nestojí za tím náboženství nebo to, že by ho žádná žena nechtěla, ale čeká na tu pravou. On s tím problém nemá, ale lidi kolem něj už tak chápaví nejsou.
Když jsem dospíval, poslouchal jsem kluky ve třídě, jak se vzájemně trumfují v tom, kdo se s kým líbal a s kým kdo chodí. Nechtěl jsem se toho účastnit, bylo mi to jedno. Neměl jsem to obrovské libido jako moji vrstevníci, ale nakonec mi nic jiného nezbylo. Musel jsem začít dělat ramena a opakovat to jejich: „No jo, znáš Nikolu z vedlejší třídy? Tak včera po škole jsme šli k ní domu a to byste nevěřili, jak byla povolná.“
Spolužákům jsem lhal, abych nebyl za outsidera
Asi nemusím říkat, že jsem s Nikolou z vedlejší třídy nikdy nebyl. Pamatuju si ji, ale i kdybych mohl k ní domů, nikdy bych se o nic nepokusil. Vždycky jsem měl k holkám respekt, nechtěl jsem je využívat, ale kdybych nenapodoboval proslovy svých spolužáků, byl bych out.
A tak jsem v 16 letech přišel o panictví a spal s jednou holkou za druhou. Tedy to jsem říkal kamarádům, ale všechny holky, které jsem si kdy odvedl z nějaké párty, jsem ve vší počestnosti doprovodil domů a šel jsem.
Přítelkyně se mnou bez sexu nevydržely
Ani nevím, kde se ve mně ta potřeba počkat na „tu pravou“ vzala, ale jak jsem řekl, už od dob dospívání jsem to tak měl nastavené. Měl jsem vztahy. Můj první byl s Eliškou. Chodili jsem spolu tři roky. Byla zlatá, nikdy o našem asexuálním vztahu nemluvila před mými přáteli, ale nakonec jsme se rozešli.
Ne proto, že by Elišce vadilo, že spolu nespíme, ale nechtěla se vdávat a to je pro mě základ. „Štefo, seš skvělej, ale já se nebudu vdávat ve dvaceti, abysme spolu mohli spát. Co když to nebude stát za to?“ řekla a v tu chvíli mi bylo jasné, že tenhle vztah by asi nefungoval tak, jak bych si představoval.
Něco podobného jsem zažil i s Veronikou, které se nejprve idea dobrovolného celibátu líbila, ale po roce vztahu začala bojovat s chtíčem a potřebou fyzického naplnění vztahu. Přemýšlel jsem, že bych ji požádal o ruku, měl jsem Verču opravdu rád, ale než jsem to stihnul, podvedla mě s mým kamarádem. Nejenže mě její nevěra stála vztah, ale i spoustu přátel.
Expřítelkyně mě shodila před přáteli
Najednou se na mě všichni začali dívat jinak, dokonce se mi vyhýbali. U kamaráda, se kterým mě Veronika podvedla, se tomu ani nedivím, ale že i ti ostatní? Čekal bych trochu více porozumění. „Proč jsi nám celé ty roky lhal?“ zeptal se mě spolužák ze střední a já se mu to pokusil vysvětlit, ale zbytečně.
Moje rodina říká, že jsem staromódní, že tohle není normální, že to je možná porucha. Dokonce jsem byl na konzultaci se sexuologem, jestli je se mnou všechno v pořádku, ale k nelibosti rodiny asexuál nejsem, jen prostě čekám, až přijde ta pravá, se kterou budu mít sex po zbytek svého života.
Teď jsem sám a čekám. Dokonce jsem i na seznamkách a aplikacích, jako Tinder, ale potenciální přítelkyně očividně odpuzuje můj profil. Mám tam jasně napsané, že hledám jen vážný vztah a že jsem dobrovolně bez sexu. Asi bych se neměl divit, ale opravdu neexistuje žena, která by neměla problém nemít sex?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.