Štěpán má podle svého názoru situaci ve vztazích pod kontrolou. Do roka se s každou holkou rozejde, protože pak už to zkrátka není zábava jako na začátku. Jen jedna dívka by možná jeho názor dokázala změnit, Štěpán se jí ale trošku bojí.
Nebyl jsem s nikým déle než rok. Po této době totiž končí ve vztahu sranda a přijdou hádky a výčitky, takže je lepší se spakovat.
Po roce vztahu u mě následuje rozchod
S Irenou chodím skoro rok a je to jak přes kopírák. Už ztrácíme dech, náš vztah spěje do bodu, kdy mě to přestává bavit. Komunikace vázne, přestává legrace a začínají vážná témata. Ženské by chtěly navlékat prsteny, plodit děti anebo kupovat společný byt. Přitom to byla taková sranda, tak proč to kazit?
Nejsem takový cynik, i já býval bláhově zamilovaný a věřil, že je to navždycky. Zpočátku opouštěly holky mě, protože jsme se prý nikam neposouvali. Po pár rozchodech jsem pochopil, že po roce mě zpravidla chtějí mít napořád pro sebe a já musím dát najevo, že do toho dobrovolně jdu. A to se mi nelíbí, zatím jsem nepotkal takovou, se kterou bych to riskl.
Rok je pro mě taková zkušební doba, zatím jsem v ní neobstál ani já, ani partnerka. Třeba teď Irena. Poslední dobou znejistěla. Už to prý není jako dřív a má strach, že mě to nebaví. Pořád by si chtěla promlouvat, najednou mi posílá dlouhatánské zprávy nebo se uráží. To nemám zapotřebí, sbalím si fidlátka a jdu.
Moje sestra se mi snažila „pomoct“
Ségra už se nemůže dívat na to, jak si údajně kazím život. Nejprve se mi snažila domluvit, ale nevyšla z té debaty nejlépe. Na jejím příkladu jsem jí jasně demonstroval, že to tak má nastavené taky. Po roce se stěhovala k příteli a okamžitě začala "tlačit na pilu", dokud jí nekoupil snubní prsten. Přesto si nedala vymluvit, že mě s někým seznámí.
Zuzana byla fajn holka a věděla o mojí teorii. Přistupovala k našemu vztahu hodně v pohodě, skoro jsem si myslel, že by to mohlo vyjít. Opravdu se držela dlouho a nezaháněla mě do kouta. Byli jsme k sobě upřímní a já ji měl opravdu rád. Stejně ale přišel konec. Začalo jí vadit neustálé přesouvání z jejího bytu do mého a chtěla bydlet společně.
Protože věděla, jak to mám nastavené, rovnou to vzdala a našla si někoho jiného. Tehdy jsem z toho byl celkem špatný. Jen mě to ale utvrdilo v tom, že jsou ženské potvory a jdou si za svým. Nerespektují názor druhého, vše musí být po jejich, jinak začnou vyvádět. Jedna taková mi dávala po večerech hlasité přednášky o tom, jak bych měl žít svůj život. Rychle jsem se rozloučil a to navždy.
Znám jednu, co by za to možná stála
Jen jedna holka by mi stála za ten risk jít do všeho po hlavě. Znám ji ještě z dětství, kdy jsme se kamarádili. Dali jsme si dokonce první pusu. Jsme dobří přátelé, ona je vdaná a já vím, že jim to skřípe. Kdyby došlo na rozvod, možná bych se jí přiznal, že mi připadá jako nejlepší ženská, co jsem kdy poznal.
Jen si nejsem jistý, jestli bych tím všechno nepokazil. Navíc je taky dost možné, že by se mi vysmála. Na moje vztahy má jasný názor a bere moje vyprávění coby pobavení místo nekonečných seriálů. Nevím, co je těžkého na tom pochopit, že nejkrásnější část vztahu je prostě jen na začátku a pak už je to jen dřina a odříkání.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.