
Štěpánka s tchyní nikdy nevycházela, ale v časech její nemoci jí se vším vyšla vstříc. Tchyně si pak zvykla na pozornost a brala od rodiny nadále peníze i čas, přestože už byla zdravá. Jakmile to Štěpánka zjistila, opravdu se na tchyni naštvala.
Moje tchyně se o nás sotva zajímala, ale jen co dostala vážnou nemoc, ihned jsme se o ni postarali. Zalíbila se jí pozornost i peníze a předstírala, že se léčí dál. Byla přitom už rok zdravá. Chci rázně omezit kontakt, manžel mě zrazuje od přímé konfrontace.
Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o tchyni
Nemoc jsem tchyni nepřála
Se svou tchyní jsem nikdy neměla nejlepší vztahy, ale nepřála jsem jí nikdy nic zlého. Žila si svým životem a příliš se o nás, ani svoje vnoučata nezajímala. Sem tam se přišla podívat, aby se mohla pak pochlubit fotkami před kamarádkami. Pak ale nastal zlom, dostala zákeřnou nemoc. Zpočátku jí nedávali moc šancí na uzdravení, šlo o rakovinu.
Celá rodina se semkla, byli jsme jí neustále na blízku. Moje tchyně nepatří k ženám, co statečně snášejí bolest a průběh léčby. Neříkám, že takový by měl být každý pacient. Ale moje tchyně nás denně zásobovala informacemi, jak moc je jí zle až do nepříjemných detailů. Poslouchali jsme její stížnosti a neustálé mluvení o smrti.
Bylo to vyčerpávající a pochopitelně jsme měli s příbuznou trpělivost. Nemoc se vlekla, léčba se podle všeho nedařila a tchyně si zvykla na pozornost. Pěkně si nás vycvičila, byli jsme i ní s rodinou téměř denně a manžel jí všude vozil. Nákupy šly na naší útratu už druhý rok a já jsem z toho byla už velmi vyčerpaná. Nemohla jsem si ale dovolit jakékoliv námitky. Přeci nebudu prudit někoho, kdo je na smrt nemocný.
Všechno bylo jinak
Moje tchyně podstupovala právě nějakou novou experimentální léčbu, nikdo jsme neznal detaily. Jednou jsem se jí na to vyptávala, ale ona se rozplakala a chtěla změnit téma. „Víš, je toho na mě moc. Chci chvíli myslet na něco jiného,“ svěřila se mi v slzách a tak už jsem se neodvážila téma znovu nakousnout.
Pak jsem potkala v domě její sousedku a ta mi otevřela oči. „To je perfektní, že se z toho maminka dostala, co? Moje teta přesně na tu samou nemoc nedávno zemřela. Vaše tchyně má štěstí, že jste při ní stáli. Uzdravení na první dobrou, to chce hodně pozitivní energie,“ šveholila.
Zarazilo mě to a začala jsem se pídit po detailech. Tlačila jsem na manžela, aby se vyptal u doktora. Měl přístup ke zdravotní kartě svojí matky, sama mu ho dala. Zjistili jsme, že je už rok zdravá jako řípa. Žádná léčba se neodehrávala. Jen využívala pozornost a nechala si platit dovolenou, jídlo a masáže.
Manžel ji omlouvá
„Tak se na ni nezlob, bavilo ji, že jsme pořád s ní,“ řekl mi na to manžel. Já jsem si ale spočítala kolik nás stála času a peněz a bylo mi z toho zle. Kdybychom aspoň byly předtím zadobře. Ale ona by se s námi, nebýt té nemoci, vůbec nebavila.
Hezky rychle si dala dohromady, jak se jí vyplatí nemoc nadále předstírat. Manžel mi zakázal ji konfrontovat. Já mám sto chutí se s ní přestat bavit, vážně mě naštvala. Už jsem omezila návštěvy. Připadá mi, že se mi směje do očí. Zahrávat si s tak vážnou diagnózou chce opravdu pořádný „žaludek“.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.