Dáša (29): Tchyně mi dlouho lezla na nervy. Nečekaný porod ale náš vztah úplně změnil

Příběhy o životě: Tchyně mi dlouho lezla na nervy. Nečekaný porod ale náš vztah úplně změnil
Zdroj: Freepik.com

Dáša a její tchyně neměly zrovna ideální vztah. Hlavně během těhotenství byly tchyniny nežádané rady častým zdrojem napětí. Když však Dáša začala rodit předčasně a její manžel byl na služební cestě, tchyně jí byla obrovskou oporou. Společný zážitek je nečekaně sblížil.

Jana Jánská
Jana Jánská 25. 01. 2025 19:00

Můj vztah s tchyní Janou nebyl nikdy idylický. Nebylo to o tom, že bychom se vyloženě hádaly, ale zkrátka jsme na spoustu věcí měly jiný názor. A tchyně ten svůj ráda prezentovala. Nejvíc mě štvala během mého těhotenství, kdy měla potřebu mě zahrnovat radami, o které jsem nestála. A byla jsem zkrátka na vše citlivější...

Její rady mi lezly na nervy

„Neměla bys tolik jíst, pak budeš mít problém to shodit,“ říkávala. Nebo: „Proč nakupuješ tolik zbytečných věcí pro miminko. Vždyť skoro nic nepotřebuje. Měli byste raději šetřit...“

Snažila jsem se to brát s nadhledem, ale někdy to bylo opravdu těžké. Měla jsem pocit, že mě pořád poučuje. A chtěla jsem si to dělat po svém. Tak, jak jsem to cítila.

Dcera přišla na svět dřív

Vše se ale změnilo tři týdny před termínem porodu. Manžel přišel s tím, že musí odjet na služební cestu. Neměla jsem z toho vůbec radost, ale říkala jsem si, že do porodu je snad času dost a za ty dva dny se doufám nic nestane. Jenže v noci mi najednou praskla voda. Byla jsem v šoku a zpanikařila jsem. Okamžitě jsem volala manželovi, ale bylo jasné, že to z druhé strany republiky nestihne.

Místo sanitky jsem ale nakonec jsem zavolala tchyni, protože byla nejblíž. „Jano, prosím, můžeš mě odvézt do porodnice? Praskla mi voda,“ řekla jsem roztřeseným hlasem. „Samozřejmě, zlato, hned jsem tam,“ odpověděla bez zaváhání.

Když jsme dorazily do porodnice, byla jsem pořádně nervózní. Moc jsem si přála, abych tam měla manžela jako oporou, ale to nebylo možné. Představa, že to budu muset celé zvládnout sama mě pořádně rozhodila. A tak jsem se na poslední chvíli rozhodla k nečekanému kroku. „Jano, já vím, že to zní bláznivě, ale mohla bys tam být se mnou, když to Honza nezvládne?“ zeptala jsem se. Vůbec jsem nevěděla, jak zareaguje.

„Samozřejmě, že zůstanu. Neboj se, všechno zvládneme,“ odpověděla a její klidný hlas mě uklidnil víc, než jsem si myslela.

Máme spolu ten nejkrásnější zážitek

Během porodu byla Jana neuvěřitelná. Držela mě za ruku, povzbuzovala mě a uklidňovala. Myslím, že jako máma tří dětí se do všech pocitů a bolestí dokázala dobře vžít. „Dýchej, Dášo, jsi úžasná. Už to skoro bude,“ říkala, když jsem měla pocit, že už nemůžu.

Když se naše dcera po čtyrech hodinách narodila, obě jsme se rozplakaly. „Je nádherná,“ zašeptala Jana. Bylo to neuvěřitelně dojemné. V tu chvíli jsem zapomněla na všechny naše spory a cítila jsem jen vděčnost. Bylo mi jasné, že bez ní bych to tak dobře nezvládla. Manžel dorazil odpoledne. A i když mu bylo líto, že u toho nestihl být, byl na nás všechny pyšný.

Náš vztah se úplně změnil

Od té doby je náš vztah s tchyní úplně jiný. Už mě nepoučuje ani nekritizuje, místo toho se snaží být oporou. A já ji teď vnímám úplně jinak. Uvědomila jsem si, že i když jsme měly neshody, vždycky mi chtěla jen pomoct.

Díky tomuto nečekanému zážitku jsme si k sobě našly cestu. Jana se teď pravidelně zapojuje do péče o naši dceru a já si vážím její pomoci. Je vážně neuvěřitelné, jak někdy osud připraví situace, které všechno změní. Nikdy bych si nepomyslela, že mě porod sblíží zrovna s tchyní. Ale dnes jsem za to moc vděčná.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Petra Černocká dceru Báru v osmnácti vystěhovala a byl to nejlepší nápad: Pochopila jsem, že musí z domu

Petra Černocká dceru Báru v osmnácti vystěhovala a byl to nejlepší nápad: Pochopila jsem, že musí z domu

Související články

Další články