Facebook
Instagram
Magazín Lifee.cz ocenil titulem SuperWoman další úspěšnou ženu. Jitka Chizzola zastává třicet let pozici generální ředitelky pojišťovny D.A.S., což je samo o sobě výjimečné a nikdy nepřemýšlela o tom, že by z pojišťovnictví odešla.
Magazín Lifee.cz odstartoval druhou desítku rozhovorů s výjimečně úspěšnými ženami Česka. Jedenáctým titulem SuperWoman ocenil Jitku Chizzola, generální ředitelku pojišťovny D.A.S. Dáma s nepřehlédnutelnou noblesou a optimismem, která se vypracovala mezi top české manažerky.
„Začínali jsme na zelené louce. Všechno jsem musela vybudovat sama. O to víc to bylo krásnější, nikdo mi do toho nemluvil. Ale na druhou stranu panovaly obavy. Pojišťovnictví u nás bylo v devadesátkách v plenkách,“ vzpomíná Jitka Chizzola na vznik právní pojišťovny, ve které dnes vede tým 240 spolupracovníků.
V podcastovém rozhovoru Jitka Chizzola prozradila, jaké to je, sedět přes čtvrt století v jednom křesle a řídit velkou finanční korporaci. Jaké pracovní zásady jí pomáhají zvládat náročnou práci a jakou důležitou schopnost jí dal golf. Celý rozhovor si poslechněte v přiloženém videu nebo formou podcastu.
Fotografka projektu SuperWoman Lucie Robinson přetavila energii a noblesu generální ředitelky D.A.S. v sérii překrásných snímků. A nezapomněla ani na velkou vášeň paní Jitky, jízdu ve sportovních vozech. Artové portréty si můžete prohlédnout v galerii pod článkem.
Jak vznikla pojišťovna právní ochrany
Letos slavíte nádherné pracovní výročí. Působíte třicet let ve vedení pojišťovny D.A.S. Jaký je to pocit?
Krásný, neuvěřitelný. Když jsem začínala v květnu roku 1994 a podepisovala jsem pracovní smlouvu, tak jsem šla opravdu do úplného novum na zelenou louku. Bydlela jsem ve Vídni a vůbec jsem netušila, do čeho jdu, ale byla to obrovská výzva.
Přemýšlela jste někdy během těch třiceti let o změně?
Ne, nikdy. Ne, že by nebyly dny, kdy bych si říkala, jestli se na to nemám vykašlat, ale bylo jich opravdu málo. Nikdy jsem neustoupila z té dráhy, když jsem tu společnost vybudovala, že bych odešla. Nikdy tam nebyly náznaky, že bych se poohlédla po něčem jiném.
Pojišťovna D.A.S. se věnuje pojištění právní ochrany. Pojištění asi všichni dobře známe, ale tohle je trošku specifické. Pojďte nám působení D.A.S. představit.
Pojištění právní ochrany je nejmladší produkt v pojišťovnictví. Jsme specializovaná pojišťovna a právní ochrana, jak už z toho názvu navnímáme, máme něco společného s právem. V krátkosti vysvětlím. Pojistíte se. Pojistíte se jako člověk, jako firma nebo jako fyzická osoba na nějaký váš produkt, který si vyberete podle vašich potřeb.
Právní servis 365 dní v roce
Pak platíme měsíční nebo roční pojistnou smlouvu a když nastane problém?
Vysvětlím to na autě. Auto má každý a může se v něm stát cokoliv. Nejen že ho nabouráte, ale může vzniknout problém už při jeho nákupu, nebo během servisu. A vztahuje se to na celou rodinu. Všichni, co tím autem jezdí. My za vás jako klienta děláme všechny kroky, i právní kroky, abyste se dostala ke svému právu. Zajišťujeme a platíme právní služby, od mimosoudních až po soudní jednání. Platíme i vašeho právního zástupce, advokáta, i třeba překlady nebo technické dokumenty, které potřebujete.
To je úžasné. Takže tam spadá i takový ten problém, který zažije v životě asi každý z nás, že sháníme právníka - teď kde, jakého, za kolik a tak dále. Není to jednoduché.
Přesně tak. Snažíme se klientovi velmi rychle pomoct. Máme poradenství, které je 365 dní v roce v provozu. Naši právníci jsou našimi zaměstnanci. A co nemohou vyřídit oni, tak předávají advokátům. I třeba poradenství, když jsou to větší věci. Poradenství je nejrychlejší proces, jak pomoct klientovi. Samozřejmě se z toho může vyvinout i kauza a musíte jít k soudu. A to nejenom v České republice, ale i v zahraničí.
A ještě můžu pojistit celou rodinu, což je sympatické.
Můžete si vybrat z našich balíčků, kde máte zahrnutou celou rodinu. Takže provoz domácnosti máte opravdu pod kontrolou. Jestli vám praskne voda a pojišťovna to nechce hradit, nebo jestli jste dostavovali dům a potřebujete s tím pomoct právně, nebo když vám třeba někdo nezaplatil. Všechny tyto služby máte u nás. Jsme komplexní právní služba pro fyzické osoby, ale samozřejmě i pro podnikatele.
Stěhování z Vídně do Prahy
Když bychom se vrátili na začátek vaší kariéry. Já vím, že jste žila asi 18 let v Rakousku. Kudy vedla vaše cesta do Prahy?
Na začátku roku 1994 jsem dostala do poštovní schránky dopis od headhunterů. D.A.S. Internacional, která měla sídlo v Mnichově, vybírala v první postkomunistické zemi vhodného kandidáta na pozici ředitele. Chtěli v Praze vybudovat pojišťovnu právní ochrany a hledali někoho v Rakousku, Německu a hlavně v Bavorsku.
Proč právě tam?
Žilo tam historicky hodně Čechů, bývalých Čechů. A už se narodila nová generace, která tam pracovala. Chtěli někoho, kdo umí česky, ale samozřejmě i německy a nejlépe ještě další jazyky. Člověka, který je usídlen a něco už vybudoval v Rakousku nebo Německu a k tomu má zkušenosti s vedením firem a byl by ochoten přestěhovat se do České republiky. To byl ten největší oříšek v mé kariéře.
Všechno opustit, odstěhovat se zpátky…
Brala jsem tu výzvu s nadhledem. Žila jsem v Rakousku osmnáct let, synovi bylo čtrnáct a byl to náš domov. Nikdy jsem nepřemýšlela, že bych chtěla odejít. Zavolala jsem do firmy a zeptala se, o co kráčí. Jsem od narození zvídavý člověk. „Máme pro vás krásnou výzvu, vybudovat celou novou firmu v Česku. Přijďte, popovídáme.“ A tak jsem se dostala do výběrového řízení.
Žena ve vedení finanční firmy
Věřila jste si?
Brala jsem to hlavně tak, že jsem žena. Žena jako CEO, v pojišťovnictví, obecně ve finančních službách, to přeci nemůže klapnout. Byla jiná doba a stalo se, že jsem v dubnu 1994 letěla do Mnichova. Byla jsem mezi třemi vybranými a akcionáři zvolili mě.
Jak dlouho jste se rozhodovala, jestli ano, nebo ne?
Jeden den a bylo to nejdelších 24 hodin v mém životě. Měla jsem do druhého dne na výzvu odpovědět. Probrala jsme to se synem a rozhodli jsme se, že do toho půjdeme. Byla to příležitost v kariéře, která už se nemusí opakovat. Ale taky jsme si řekli, že si dáme tři roky a uvidíme, jak to půjde. Jsem člověk, který když dělá nějakou práci, tak musí vidět výsledky.
Věděla jsem, že tři roky jsou dost dlouho na to vidět, jestli to vůbec půjde.
Jak vzpomínáte na začátky?
Byli jsme první v bývalých komunistických zemích, nemohla jsem od nikoho opisovat. Jen nasát know-how od kolegů z Rakouska a Německa. Všechno jsem musela vybudovat sama. O to víc to bylo krásnější, nikdo mi do toho nemluvil. Na druhou stranu panovaly obavy.
Pojišťovnictví u nás bylo v devadesátkách v plenkách.
Dětství a vlastnosti manažera
Jako CEO obrovské firmy dnes máte pod sebou určitě spoustu zaměstnanců. Kolik zhruba?
Zaměstnanců máme 140 a k tomu asi 100 obchodních zástupců, kteří jsou na IČO. Zároveň ještě spolupracujeme s makléři a různými firmami, leasingovkami, bankami.
Měla jste přirozeně vůdčí vlastnosti?
Od malička jsem v sobě měla organizování. Na základní i střední škole, když bylo něco potřeba zorganizovat, tak jsem šla. To jsem milovala – lidi, obchod, komunikaci a celý ten proces, dát něco dohromady. Měla jsem to trochu v genech. Šla jsem a ničeho se nebála. Když jsem nevešla dveřmi, tak jsem vlezla oknem.
Vzdělávala jste se nějak později v leadershipu?
Jak firma postupně rostla, tak jsem cítila, že se musím učit. Měla jsem čtyři roky kouče, který mě vedl, protože řídit lidi je pěkné, ale musíte k tomu předávat zodpovědnosti. Kontrolovat je, mluvit s nimi, vyhodnocovat. A to jsou věci, které se musíte naučit, abyste je dělali správně.
Kouč mi pomohl i v mém osobním životě. Jak ráda říkám, když má být manažer úspěšný, musí být šťastný nejen v práci, ale i doma. Mít harmonii na všech stranách. Učím se ráda dodnes. Je to vlastně takový můj koníček.
Když zavzpomínáte na dětství, k čemu vás rodiče vedly?
Určitě k obrovské samostatnosti. V rodičích mám velké vzory a jsem na ně neskonale pyšná. Vůdcování mám po tatínkovi. Zakládal v roce 1963 neurochirurgii v Ostravě. Stěhovali jsme se z Olomouce, když mi byly tři roky. Takže také zakládal něco na zelené louce. A byl až do své smrti leaderem a jedním z nejlepších neurochirurgů v České republice. Jeho krédo bylo: Dělej to, co tě baví. Jednoduché, ale pravdivé. A dělej to pořádně. Maminka pracovala jako vedoucí uměleckých řemesel. Takže lásku ke všem těm barvám, krásnu, hudbě i kultuře, mám zase po ní. Oba rodiče byli hodně pracovití a velcí sportovci.
Co dalšího prozradila Jitka Chizzola v podcastovém rozhovoru?
- Že miluje rychlá auta a jezdí ikonickým kabrioletem
- Proč je golf ideálním sportem manažerů
- Jaké jsou její oblíbené manažerské zásady
- Že dostudovala práva, aby lépe rozuměla svým zaměstnancům
- V čem by mámy měly jít svým dcerám příkladem
- Jakou super vlastnost by si na den půjčila od hrdinů Marvelovek
Foto: Lucie Robinson
Styling: Jiří Hofbauer
Make-up: Kateřina Koki Mlejnková
Za zapůjčení vozu na focení děkujeme BMW CarTech Group
Související články
