Světlana trávila léto s rodiči a bráchou. Nudila se a chtěla žít jako dospělá. S pomocí sestřenice a menší lži vyrazila do víru velkoměsta. Rychle zjistila, že na určité věci má ještě čas.
Seděla jsem na balkoně se zachmuřeným výrazem a přemýšlela o životě.
„Světlano, co se stalo? Proč vypadáš tak sklesle?“ zeptala se mě mamka s obavami. „Přichází léto a máš prázdniny. Copak nejsi nadšená?“
„A proč bych měla být nadšená?“ pokrčila jsem rameny.
Dovolená s rodiči je peklo
Tenhle rok byl předurčen k tomu, aby byl naprostým propadákem. Mamka s taťkou se opět rozhodli, že mě a mého mladšího bráchu vezmou na letní dovolenou. Kam? Jako obvykle na Šumavu... Paráda, prostě skvělé! A co tam budu dělat? Sedět s rodinou a hrát karty. Stejně jako loni a předloni.
Kolem bylo tolik zajímavých věcí! Hospody, hudba, fajn kluci... A já? Strávila jsem na celou dovolenou s rodiči! Neměla jsem žádnou svobodu.
Ani na procházku jsem nemohla jít sama. Jakmile jsem se s někým zakecala, hned začalo vyšetřování. Kdo to je, odkud je, proč se mnou mluví... Hrůza! Snila jsem o tom, že rodiče se ke mně konečně přestanou chovat jako k malé holce.
Chtěla jsem, aby mě začali brát vážně, zvlášť když jsem podle zákona už byla dospělá. Na rozdíl od některých mých kamarádek jsem nepotřebovala do podprsenky nic vkládat, abych vypadala atraktivně. Stačilo trochu make-upu a odvážnější oblečení. Chtěla jsem konečně něco zažít a cítit se jako dospělá žena!
Některé moje spolužačky plánovaly jít na chatu s kamarády. Strašně jsem jim to záviděla. Také jsem snila o takovém výletu, ale rodiče mi to zakázali! Byla jsem odhodlaná, ale neměla jsem peníze, a s tím málem, co jsem dostávala jako kapesné, jsem si mohla jít maximálně do kina. Takže mi nezbylo nic jiného než strávit další nudné prázdniny s rodinou.
Sestřenku nemám moc v lásce
„Teta Kristýna a Izabela k nám přijedou na pár dní,“ řekla mi máma jednoho dne. „Buď na ně milá... a hlavně... nedělej před nimi scény, ano?“
„Skvělé, další návštěva tetičky! A navíc přijede její nafoukaná dceruška,“ povzdychla jsem si.
Izabela (19) byla moje sestřenice. Nikdy jsem ji neměla moc ráda, protože rodiče ji neustále chválili a vykládali, jak je chytrá a talentovaná. Izabela odmaturovala s výbornými známkami a plánovala studovat germanistiku. Byla jsem přesvědčená, že je to nafoukaná šprtka.
„Izabela jede s kamarády do Prahy na koncert,“ zmínila se teta.
„Ty se máš! Už můžeš jezdit s kamarády, já musím pořád někde trčet s rodiči a mým bláznivým bratrem. Už toho mám plné zuby,“ stěžovala jsem si Izabele.
„Vím, o čem mluvíš. Taky jsem si tím prošla!“ zasmála se. „Jednou jsem dokonce utekla z jazykového kurzu a schovala se v kempu u svého přítele...“
„Nikdy bych neřekla, že máš takové divoké nápady,“ zamumlala jsem s obdivem.
„Mám rande se svým přítelem, ale máma ho nemá moc ráda. Takže jsem jí zalhala, že jedu do Prahy na celý víkend s kamarády ze školy...“ přiznala.
„Izabelo, prosím tě, vezmi mě s sebou! Když budeme spolu, určitě mi to dovolí!“ prosila jsem ji.
„No, mohla bys jet s námi. Už nevypadáš jako děcko...“
Ochutnala jsem dospělost
Ano! Rodiče mi nakonec dovolili jet! Řekli si, že když budu s Izabelou, nemůže se mi nic stát. A tak jsme vyrazily. Cestou jsme se ještě zastavily v obchodním centru. Za peníze, které mi rodiče dali, jsem si koupila nějaké oblečení, lodičky a kosmetiku.
Když jsme dorazily na nádraží v Praze, čekal tam na nás Izabelin přítel v luxusním autě. Překvapilo mě, že je o dost starší než moje sestřenice, asi o deset let.
„Vzala jsem s sebou kamarádku, musíme jí najít nějakého fajn kluka,“ řekla mu. Odvezl nás do hotelu a představil nám své kamarády. Byli sice v jeho věku, ale dalo se s nimi dobře povídat a byli hrozně vtipní.
Nejvíc mě zaujal Gregor (29), měl fajn smysl pro humor a byl nejmladší z celé skupiny. Koupil mi drink a říkal, jak jsem hezká.
Večer jsme strávili celá parta společně, bavili jsme se a popíjeli drinky na terase stylového podniku. Bylo to úžasné! Gregorovy ruce putovaly po mém těle. Jeho doteky jsem cítila přes tenkou látku a moc se mi to líbilo. Tak takhle vypadá dospělost...
Když se začalo rozednívat, vrátili jsme se do hotelu. Cítila jsem se trochu nesvá, když mi došlo, že mám strávit noc s Gregorem, ale neměla jsem na výběr. Izabela šla na pokoj se svým přítelem.
Hrozně jsem se bála
Moje noc vypadala úplně jinak, než jsem si představovala. Čekala jsem víc něžnosti a romantiky... Cítila jsem úlevu, když Gregor konečně usnul. Když jsem se ráno probudila, všimla jsem si, že se na mě upřeně dívá.
„Kolik ti vlastně je?“ zeptal se.
„Nedávno mi bylo osmnáct, ale občanku ti neukážu, protože na té fotce vypadám hrozně,“ odpověděla jsem.
Gregor asi mým slovům moc nevěřil, protože se při snídani pořád ptal, jestli moji rodiče vědí, kde jsem. Zase jsem se cítila jako dítě, kterému dospělí neustále připomínají, že si má udělat domácí úkoly a že na lásku má ještě dost času.
Jako by to nestačilo, dostala jsem od Izabely SMS, že jede na dva dny do Německa. Nebyla jsem z toho nadšená, protože jsem nechtěla zůstat sama s Gregorem. Měla jsem pocit, že po té jedné noci už o mě nemá zájem. Mezi námi to prostě nefungovalo.
„Děje se něco? Udělala jsem něco špatně?“ konečně jsem sebrala odvahu a zeptala se ho.
„Nemá to cenu. Mizím odsud, nebudu o tebe pečovat,“ řekl.
„A co já? Co mám dělat?“ cítila jsem nejistotu a strach. „Vezmi mě s sebou!“
„Nějak si poradíš,“ pokrčil rameny. Po snídani si sbalil věci a šel se odhlásit z hotelu.
„Doufala jsem, že mi dáš na sebe kontakt. Bylo by fajn se někdy zase vidět...“ řekla jsem, ale on se ani neohlédl. Pak naskočil do auta a odjel.
Saša (23): Chci se osamostatnit a odstěhovat od mámy, ale ona mě citově vydírá
Chtěla jsem být zas doma
Neměla jsem ponětí, jak tu situaci zvládnout. Byla jsem úplně sama. Téměř všechny peníze, co mi rodiče dali, jsem utratila, protože Izabela mě ujistila, že chlapi všechno zatáhnou. Měla jsem jenom pár stovek. A nejhorší na tom bylo, že jsem se domů měla vrátit až za dva dny. Co teď? Hotel jsem si už dovolit nemohla.
Byla jsem naštvaná sama na sebe, že jsem se nechala tak snadno oklamat, a na Izabelu, že mě nechala s nějakým cizím chlápkem. Navíc mi ani nezvedala telefon! Celý den jsem se toulala s batohem po Praze, kterou vůbec neznám. Večer jsem si uvědomila, že to tam už nevydržím.
S trochou štěstí jsem se dostala na hlavní nádraží. Musím říct, že večer je to pořádně děsivé místo. Jediné, co jsem chtěla, bylo být zpátky doma, v mé útulné a bezpečné postýlce. Když jsem seděla ve vlaku, přemýšlela jsem o tom ne příliš vydařeném výletu. Čekala jsem, že všechno bude úplně jinak. A došlo mi, že na výlety na vlastní pěst ještě nejsem připravená...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.