Tamara (29): Poslední dobou vedu nerovný boj. Tchán s tchyní radí manželovi, jak mě při hádkách uzemnit

Poslední dobou svého manžela nepoznávám. Jsme spolu tři roky. Po celý čas jsem to byla já, kdo byl vůdčí osobností v našem vztahu. Jenž poslední dobou se mi to vymyká z kontroly.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivana (45): Záviděla jsem spolužačce pohádkový dům. Dokud jsem nezjistila, že tam bydlí s exmanželem a jeho přítelkyní

Osobnost člověk nepředělá a je třeba to respektovat

Od mládí o sobě vím, že jsem dominantní. Už na základní škole jsem byla předsedkyní třídy. V zaměstnání zastávám vedoucí pozici a i v rodině platí, že mám konečné slovo. Moje sestra se mnou nesoupeří a rodiče už tuplem ne. Samozřejmě moje povaha s sebou nese i zodpovědnost. Lidé v mém okolí nechávají veškerá rozhodnutí na mně a já jsem ta, která musí vše nastudovat, vše vyhodnotit a stanovit nějaký závěr. Ale nevadí mi to. Naopak. Vyhovuje mi to.

Když jsem slavila dvacáté páté narozeniny, měla jsem jasno. Znala jsem svou povahu dokonale. Věděla jsem, že špatně snáším odpor, a tak jsem si přiznala, že to budu já, kdo bude nosit kalhoty ve vztahu. Po několika měsících jsem potkala svého současného partnera. Ideálního člověka ke mně. Submisivního muže. Pohodáře, který byl natolik zahleděný do svého koníčku, že se rád nechal vést životem a řešil toho velice málo.

Mohlo by Vás zajímat:

Táňa (34): Moje tchyně je milá jen před ostatními, ale v soukromí mě ničí. Naši hádku jsem musela nahrát jako důkaz

Pohodář po mém boku byla ideální volba

S Josefem jsme spolu po svatbě začali bydlet a žilo se nám vážně skvěle. Já jsem rozhodovala o tom, co koupíme do bytu za zařízení, kam pojedeme na dovolenou či jak budeme trávit víkend. Josef byl naprosto nekonfliktní člověk. Vždy se ve všem plně podřídil. Bohužel jsem asi byla víc direktivní, než se jeho rodičům líbilo. Možná nelibě nesli, že jsem to byla já, kdo rozhodoval o penězích, které nám dali jako svatební dar. A možná se jen snažili ze svého syna udělat na poslední chvíli chlapa.

Josef mi totiž začal oponovat. Začal mít komentáře skoro ke všemu. A když se mi to nelíbilo, ještě mě poučoval: "Lásko, ty vše bereš jako útok na svou osobu. Z mé strany je to jen podnět k zamyšlení. Mám snad taky právo na to mít názor a společně s tebou rozhodovat." Bylo mi jasné, že toto nemá Josef ze své hlavy. Přesně jsem tušila, že to je dílem jeho rodičů. A vůbec mi jejich zásah do našeho manželství nebyl příjemný.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (28): Chtěla jsem pohádkovou svatbu a hostinu bez masa. Tchyně z toho udělala noční můru

Kvůli tchyni budu nakonec rozvedená

Když Josef nic neřešil, byl to takový tichý medvídek, co miluje poštovní známky. Když byl klid, Josefa jsem v jeho sběratelské vášni podporovala a byla jsem ochotná s ním objíždět i nudné filatelistické burzy. Jenže nový Josef s názorem na vše mi lezl na nervy. Uvědomila jsem si, že jsem si brala úplně někoho jiného. Josef byl nepraktický, věčně s nosem zabořeným v knihách nebo své sbírce. Na mně bylo, abych zařídila vše potřebné. A dělala jsem to ráda, ale po svém. Ne, abych se každý den musela z něčeho zpovídat nebo obhajovat.

Nového Josefa jsem vydržela asi čtyři měsíce. Když se z poslední návštěvy u rodičů vrátil s tím, že si musíme promluvit o tom, že dva víkendy v měsíci budeme jezdit povinně za rodiči, ruply mi nervy. Skočila jsem do auta a zajela jsem si promluvit s tchyní. Vyčetla jsem jí, že nám zničila fungující manželství, kde jsme byli oba spokojení. "Po vašem zásahu jsme minimálně šest dní v týdnu ve sporu a ani jeden z nás není šťastný. Toho jste chtěla docílit? Tak se vám to povedlo. Možná budete mít i rozvedeného syna," třískla jsem dveřmi při odchodu. Rozvádět se zatím nechci, ale myslím si, že by se nikdo neměl nikomu plést do vztahu.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (27): Vdala jsem se za bohatého muže. Pohádkový život, který by mi všichni záviděli, se ale nekoná