Facebook
Instagram
Tamara se těšila na dovolenou, protože s manželem nebyli nikde už tři roky. Vždy mu do toho přišlo něco v práci a ona nechtěla jet sama. Dovolená v Tunisu se ale nevyvíjela moc dobře už od první chvíle. Nejdříve se ukázalo, že hotel nemá jejich rezervaci, pak náhodou zaslechla telefonát svého manžela s milenkou.
„Co jsi to za chlapa?“ řekla jsem naštvaně. Jakmile se objevily problémy, můj manžel David (33) jen tak stál a najednou nevěděl, co dělat. Divné, protože obvykle nemá problém mě poučovat. Měla jsem zvláštní pocit, že tahle dovolená bude průšvih. A jako obvykle jsem měla pravdu...
Někde se stala chyba
Stála jsem jako přikovaná a nevěřícně zírala na recepční, která nám právě s dokonalou angličtinou a zářivým úsměvem oznámila, že v systému není žádná rezervace na moje jméno. Ukázala jsem jí potvrzení rezervace přes aplikaci a důkaz o zaplacení zálohy.
David stál vedle mě a netrpělivě bubnoval prsty o pult, místo aby se zapojil do rozhovoru. To jen zvýšilo moji podrážděnost. Chtěla jsem mu něco říct, ale nerada bych dělala scénu před lidmi.
Po dobrých patnácti minutách slovních přestřelek mezi mnou a recepční se objevil manažer hotelu. Rychle pochopil situaci a začal se nám hluboce omlouvat. Přiznal, že nemá tušení, proč rezervace zmizela. Když jsem se zeptala, jestli můžeme dostat jiný apartmán, zavrtěl hlavou.
„Všechny jsou obsazené...“ odpověděl rozpačitě.
Nabídl nám jiný pokoj – levnější a samozřejmě s odpovídající kompenzací. Také slíbil, že záležitost nezůstane bez odezvy a že hotel velmi stojí o to zjistit, proč rezervace zmizela ze systému. Souhlasili jsme, nebo spíše já souhlasila, protože můj manžel stále nepromluvil. Jiná možnost ani nebyla.
Můj manžel nikdy nic neřešil
„Jako obvykle je všechno na mně,“ postěžovala jsem si, jakmile jsme byli sami v pokoji, do kterého nás zavedl manažer.
„Ježíši, teprve jsme přijeli, a ty už si stěžuješ,“ vzdychl David.
„Co jsi to za chlapa?“ neměla jsem v úmyslu nechat to být. „Jen čekáš, až bude všechno hotové.“
„Máme pokoj, tak o co ti jde?“ pokrčil rameny.
„Jde o to, že když se něco pokazí, neobtěžuješ se ani hnout prstem...“
V tu chvíli jsem ho opravdu chtěla uškrtit.
„Přestaň do mě rýpat, bolí mě hlava.“
Strašně jsme se pohádali. Nebylo to poprvé, co se David zachoval takhle. Vlastně nikdy nevyřešil nic důležitého a očekával, že to udělám já, což jsem taky dělala. Ale neměl problém vyjadřovat svou spokojenost nebo mít poznámky.
Když projevil minimální iniciativu v nepodstatných záležitostech, vyžadoval pochvalu a obdiv. Diskuze na toto téma byly jako házení hrachu na stěnu. Nic k němu neproniklo a mě už unavovalo řešit všechno bez jeho pomoci.
Byla to strašná díra!
Teprve když emoce opadly, rozhlédla jsem se po pokoji. David trucoval a šel se někam projít, zatímco já nemohla uvěřit vlastním očím. Tohle má být dovolená snů? Naše ubytování je jedna velká katastrofa! Z oken byl výhled na hotelový dvůr – nějaký zaměstnanec právě vynášel odpadky a dělal pořádný rámus. O čistotě oken by se dalo diskutovat, parapety byly špinavé, stejně jako komoda a noční stolky.
Dveře skříně se nedovíraly a příšerně vrzaly. Bála jsem se do ní uložit své věci. Skutečný šok jsem zažila po návštěvě koupelny. Byla prostě špinavá. Znechuceně jsem převrátila oči.
„To je nějaký vtip,“ pronesla jsem naštvaně a znovu zamířila na recepci.
Požadovala jsem výměnu této hrozné díry za pokoj vyššího standardu, ale ukázalo se, že hotel byl opravdu plně obsazen a nic se nedalo dělat. Rezignovaně jsem se vrátila do toho nepořádku. Přemýšlela jsem, jestli tato dovolená není jeden velký omyl.
Čekala jsem dlouho, až si někam vyrazíme. Sluncem zalité Tunisko, krásné pláže a sladké nicnedělání od rána do večera – tak nějak jsem si to představovala. Tři roky jsme nebyli na dovolené, protože Davidovi v tom stále bránily pracovní povinnosti. Já takové problémy neměla, ale nechtěla jsem jet bez něj. Myslím si, že pokud jsou lidé ve vztahu, neměli by trávit dovolenou odděleně.
Opravdu jsem chtěla, aby bylo všechno perfektní. Chtěla jsem, aby byl můj manžel spokojený a ocenil mé úsilí. Našla jsem hezký hotel a vyřídila formality. Byla jsem tak nadšená, že jsem si ani nevšimla, že Davidovi je jedno, jestli někam pojedeme, nebo ne...
Mizerné ubytování ještě nebylo všechno
„Půjdeme na procházku?“ snažila jsem se povzbudit Davida ke společné aktivitě.
„Nebude lepší lehnout si u bazénu?“ odpověděl.
Nezáleželo na tom, s jakým návrhem jsem přišla – vždy byl proti. Raději se rozvaloval na lehátku, pil koktejly a zíral na ženy v miniaturních plavkách. Nakonec jsem to vzdala a nechala ho být. Nic nešlo podle plánu.
Třešničkou na dortu byla konverzace mého manžela, kterou jsem omylem vyslechla. Po osamělém pobytu na pláži jsem se vrátila do pokoje převléknout a on zrovna telefonoval.
„Miláčku, už jen pár dní a budu zpátky v doma...“ říkal někomu sladkým hlasem.
Stála jsem ve dveřích, poslouchala a čekala, až si mě všimne. Slyšela jsem dost, abych pochopila, že mě už nějakou dobu podvádí. Když mě uviděl, zbledl. Lhát v této situaci bylo zbytečné. Stejně začal něco neohrabaně vysvětlovat...
Požádám o rozvod
Rozhodla jsem se, že před ním nebudu brečet. Požadovala jsem, aby mi koupil zpáteční letenku domů, a jasně jsem dala najevo, že nechci, abychom letěli stejným letadlem. Neprotestoval. Na Tunisko jsem už kašlala. Musela jsem urazit tolik kilometrů, abych zjistila, že můj manžel má milenku...
Prosil, omlouval se a se slzami v očích mě ujišťoval, že ona nic neznamená a že jen já pro něj mám cenu. Nenechala jsem se zviklat, i když jsem ho nepřestala milovat – to se nedá udělat ze dne na den. Řekla jsem, že je to definitivní konec a brzy podám žádost o rozvod.
Začala jsem hledat byt, protože zůstat s ním pod jednou střechou bylo nemyslitelné. Pro mě je nevěra nepřekročitelná hranice. Jak bych mohla zůstat s někým, kdo zničil moji důvěru? Možná jsou lidé, kteří to zvládnou, ale já mezi ně rozhodně nepatřím. On nad tím asi ani nepřemýšlel, když šel s tou ženou do postele. Z nějakého důvodu zapomněl, že má manželku...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Andrea Verešová zažila obtěžování i šikanu kvůli vzhledu: V Paříži mi chtěli operativně prodloužit nohy
Andrea Verešová zažila obtěžování i šikanu kvůli vzhledu: V Paříži mi chtěli operativně prodloužit nohy
Související články
