Tomáš (41): Dnešní dobu nechápu, už se kradou i psi. Naštěstí jsem zabránil neštěstí

Bydlím v panelovém domě. Ve vedlejším vchodě žije stará paní a má krásného pudlíka. Paní je milá, a tak kdykoliv se potkáme na ulici, prohodíme pár slov.

Mohlo by Vás zajímat:

Jan (70): Můj zážitek vyvrací přísloví, že lidé se k sobě chovají jako pes a kočka. Já roky pozoroval lásku mezi těmito zvířaty

Někdy je člověk velmi překvapen

Už od prvního hovoru s paní jsem věděl, že musela být kdysi chytrá. Tipoval jsem jí přes osmdesát let a stále se vyjadřovala velice kultivovaně. Venčila svého čtyřnohého kamaráda. Maličkého pudlíka jménem Kuky. Časem jsem se dozvěděl, že byla kdysi vysokoškolskou profesorkou. Kukymu byly dva roky a pořídila si ho, aby se necítila tak sama. Byla si vědoma toho, že jednou zůstane Kuky na světě sám, ale dcera jí slíbila, že se o něho jednou postará.

Od našeho prvního setkání uplynuly tři roky. Kuky vyrostl ze štěněcích let. Paní profesorka se o něj bezvadně starala. Byl krásně ostříhaný, chlupy vyčesané a vždy měl na sobě nějaký pletený svetřík. To mu asi stará paní pletla ze zbytků vlny. Ze stejné měla sama upletenou čepici se šálou. Kdykoliv mě Kuky viděl, hnal se ke mně a já ho hladil. A to asi sehrálo klíčovou roli v mém zážitku.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (32): Zjistila jsem, že přítel před lety utýral psa. I když ho miluji, nedokážu s ním žít dál

Dnešní dobu občas nechápu

O víkendu jsme byli s rodinou u rodičů a pomáhali jsme jim zazimovat zahradu. Takže jsme dva dny fyzicky pracovali. A přiznám se, nejsme na to zvyklí. Celá rodina sedí u počítače. Doma, v zaměstnání nebo ve škole. Takže jsme se o víkendu odrovnali. V pondělí ráno mě bolela záda a nemohl jsem se pořádně narovnat. V práci jsem to přetrpěl a těšil se domů, až si lehnu na gauč. Po příchodu z práce jsem dostal záchvat smíchu. Gauč byl obsazen manželkou. Byla na tom podobně.

Rozhodl jsem se proto, že půjdu na krátkou procházku a věřil, že mi přirozený pohyb páteř srovná. Zamířil jsem k obchodu. Byl jsem asi padesát metrů od obchodu, když šel proti mně cizí muž. Už z dálky bylo vidět, že je divně oblečený. Zahalený v kšiltovce a na hlavě měl kapuci. Vedl na vodítku psa, který ho neposlouchal. Který se neustále zastavoval, otáčel a hlavně, který mi byl povědomý. Když jsme se přiblížili, pes začal kňourat a hrnul se ke mně. A já vyhrknul: „Kuky? Kuky, jsi to ty?“ Byl.

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (56): Můj pes mi během koupání zachránil život. Vycítil blížící se nebezpečí a štěkotem zalarmoval pomoc

Za záchranu psa jsem dostal zákusek

Muž pustil vodítko a než jsem ho stačil chytit za bundu, zmizel. Kuky mi radostně skákal na nohy a hlasitě kňučel. Když jsem ho vzal do náručí, viděl jsem, že už i před obchodem bylo pozdvižení. Došel jsem s Kukym v náručí k obchodu a viděl paní profesorku, jak hystericky rozhazuje rukama a oslovuje lidi stojící před obchodem. Došel jsem k ní a dozvěděl jsem se, že jako vždy uvázala Kukyho před obchodem a zašla si koupit pečivo.

Zavolali jsme policii. Kamerové záznamy byly k ničemu. Muž byl připraven a nebylo mu vidět do tváře. Paní profesorka podala trestní oznámení a já popsal pachatele. Víc se nezjistilo. Policie doporučila paní profesorce, aby tuto rasu nenechávala bez dozoru před obchodem. Ani na pár minut. „Dříve jsme nechávali před obchodem kočárky s dětmi a nebáli jsme se. Dnes nemůžeme nechat venku ani psa. To je doba,“ zlobila se paní profesorka. Ale byla ráda, že se její psí kamarád našel. Večer mi paní profesorka donesla celý medovník jako poděkování.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Marika (34): Snažila jsem se děti naučit zodpovědnosti prostřednictvím mazlíčků. Rybičky ale pošly a pes trpěl hlady