Tragický konec Julie Ward: Láska k Africe se jí stala osudnou, ostatky mladé ženy našel až její otec

Julie se narodila 20. dubna 1960 v anglickém Suffolku Johnovi a Janette Wardovým. Vyrůstala spolu se dvěma bratry. Jakmile dokončila školu, nastoupila do vydavatelství Bury St. Edmunds, kde musela mnohdy pracovat i patnáct hodin denně, aby stihla dodržet termíny. Navzdory náročné práci si Julie dokázala najít čas na svůj koníček - fotografování divoké zvěře.

Mohlo by Vás zajímat:

Záhadné zmizení potápěče Bena McDaniela: Z podvodní jeskyně se už nikdy nevynořil, zbyla po něm jen část výstroje

Julie Ward milovala přírodu

Kvůli fotkám v přírodě volně žijících zvířat cestovala Julie po celém Spojeném království, zajímala se také o ochranu přírody a péči o ni. V únoru roku 1988 se rozhodla, že trošku ve svém životě zpomalí. Patnáctihodinový úvazek ji pomalu a jistě začal vyčerpávat. Kromě občasného věnování se svému koníčku neměla na nic jiného čas.

Tou správnou životní vzpruhou se měla pro Julii stát šestiměsíční exkurze s finální zastávkou v Keni. Spolu s dalšími šestadvaceti fotografy a milovníky divoké přírody se vydala nejprve do Maroka, pak Alžírska, Mali, Ghany, Pobřeží slonoviny a Burkiny Faso. Konečná byla v Nairobii. Tam se těšila nejvíc, protože ji tam čekalo focení pakoňů v národní rezervaci Maasai Mara.

Mohlo by Vás zajímat:

Zmizení nizozemských studentek 1. dubna 2014 bohužel nebyl Apríl: Zbyly po nich jen děsivé fotografie

Vysněná Keňa se jí stala osudnou

Jen několik dnů před návratem byla představena australskému prominentnímu biologovi Glenu Burnsovi, který sdílel stejné nadšení z pakoňů jako ona. Právě s ním se vydala do rezervace. Zbytek skupinky šel raději za památkami. Po vyčerpávající jízdě zakotvili v kempu Sand River, jenž je považován za srdce Maasai Mara. Postavili si tam stany. Druhý den ráno vyjeli vstříc migrujícím pakoňům. Většinu dne strávili fotografováním a příjemným rozhovorem. Při zpáteční cestě se jim ale porouchalo auto. Naštěstí jel zrovna kolem průvodce Steve, který je odvezl do turistického rezortu Serena Lodge. Oprava auta by zabrala několik dní.

Glen se ji snažil přesvědčit, ať se s ním vrátí zpět do Nairobi (Serena Lodge se nachází v Tanzanii). Opáčila, že počká na opravu auta. Jejich cesty se tak rozdělily. Glen musel nutně odjet na konferenci. Jakmile měla zase pojízdné auto, řekla Stevovi, že se vrátí do kempu Sand River pro zbytek svých věcí, a pak zamíří do Nairobi, aby stihla let domů. Do kempu zřejmě dorazila, pak ale její stopa mizí.

Když se jí její otec nemohl desátého září dovolat, aby se s ní domluvil, kdy ji má vyzvednout z letiště, kontaktoval její přátele. Od nich se dozvěděl, že je nezvěstná již čtyři dny. Tohle se jí vůbec nepodobalo, takto se Julie nikdy nechovala. Zoufale tak začal obvolávat všechny nemocnice v Nairobi. Žádná z nich ale pacientku jménem Julie Ward nepřijala. Rozhodl se tak, že se do Nairobi vydá osobně. Přilétl tam 12. září 1988. Jelikož vlastnil hotel, měl finanční prostředky na to, aby si najal vrtulník a pět letounů, které začaly pročesávat celou rezervaci. On zatím, spolu se zaměstnanci parku, jeli v autech. Pořád se ale nemohl zbavit pocitu, že to nedopadne dobře.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Sarah Turney (@saraheturney)

Mlžení policie a děsivé podezření

Jako první se našlo její auto v rokli nedaleko kempu Sand River. Na střeše bylo v prachu napsáno SOS, auto však zelo prázdnotou. Místní policie to moc neřešila. Jako by měli na všechno čas. Odhodlání Juliina otce nalézt svou dceru, i přes onen špatný pocit, bylo obdivuhodné. Stálo ho to dva miliony liber.

O něco později narazili na vyhaslé ohniště. Po bližším ohledání se zjistilo, že jsou v ohništi lidské kosti a čelist. Opodál byly nohy a zbytek lebky. Okamžitě mu bylo jasné, že to jsou ostatky jeho dcery. Během několika dní mu keňská policie sdělila, že Julii zasáhl blesk a o tělo se pak postarala divoká zvířata. Koroner sice ve své zprávě uvedl jako možnou příčinu smrti vraždu, to ale policie nechtěla slyšet. S tím se její otec nehodlal smířit, a tak ji převezl do Anglie. Tam odborníci zjistili, že jednotlivé části těla byly odděleny čepelí, což zvířata vyloučilo. Otočit tak museli Keňané, kteří Juliina otce podrobili křížovému výslechu, který trval neuvěřitelných 28 dní. Tvrdili, že mohla „skočit do plamenů“ kvůli němu. Po propuštění soud uznal, že šlo o vraždu, ale tím to haslo. Jako by něco skrývali.

A zřejmě ano. Jelikož se nevzdal, předhodili mu několik obětních beránků. Až jednoho dne mu jakási žena v Nairobi vtiskla do ruky lístek se vzkazem, že to udělal syn tehdejšího prezidenta Jonathan Moi, milovník extrémní zábavy. Tomu Juliin otec věřil až do své smrti v roce 2023. Vše do sebe zapadalo, včetně policejního utajování. Doposud ale za smrt mladé dívky nebyl nikdo potrestán, a asi ani nikdy nebude.

Mohlo by Vás zajímat:

Záhadné zmizení šestnáctileté Karlie Gusé: Beze stopy zmizela v poušti, otce a macechu zprostil viny detektor lži