Baronka Mary Vetsera pocházela z velmi ambiciózní rodiny, která měla v plánu vyšplhat se po rakousko-uherském společenském žebříčku až na samý vrchol. Beznadějná romantička Mary přijala tyto sny za své. Jenže místo štěstí ji stihl příšerný konec.
Mary Vetsera se narodila 19. března 1871. Její matka Eleni měla v životě jen jeden cíl - společenskou prestiž. Mary tak vyrůstala v dusné atmosféře, kde se každý musel chovat škrobeně a dodržovat pravidla etikety. To ale nebylo zdaleka vše.
Matka nabízela Mary jako dobytek na trhu
Maryina matka pohybovala svými dětmi jako figurkami na šachovnici. Kam je "posunula", tam měly poslušně zůstat. První byl na řadě bratr Laci, který se měl stát diplomatem. Bohužel ale v roce 1881 zahynul. A tak zbyly pouze dvě sestry, které to rozhodně neměly lehké. Z Mary se musela stát perfektní nevěsta. Průpravu k tomu získala ve vídeňském klášteře, kde se vzdělávala. I když vzdělání je silné slovo. Mladé dívky se tam učily hlavně mravům a etiketě, aby se mohly stát ženami šlechticů.
Jakmile dosáhla věku na vdávání, začala ji matka předvádět na plesech doslova jako dobytek. Rodina však ještě nebyla, lidově řečeno, "echt", takže se musela spokojit s okrajem aristokratické společnosti. Přístup k rakouskému královskému dvoru jí zatím zůstával zapovězen. Vztah dcery a matky dostal kvůli neustálému tlaku velké trhliny. Mary si připadala nemilovaná. Cítila se jako věc, které je potřeba se urychleně zbavit.
Seznámení Mary Vetsera s Rudolfem Habsburským
V zimě roku 1887 odcestovala Mary s rodinou do Káhiry. Tam se seznámila s anglickým důstojníkem a započala s ním vášnivý románek. Byl ale skutečně jen prchavý. Nápadník prý neměl dost peněz a žádnou vyhlídku do budoucna. Znamenalo to, že ji matka už úplně zpracovala? Ať to bylo jakkoli, domů se vrátili bez otce, který tam onemocněl a zemřel.
A tak Mary čekal opětovný vstup na aristokratickou scénu, avšak tentokrát s požadovaným výsledkem. Seznámila se totiž s korunním princem rakousko-uherské monarchie Rudolfem Habsburským a velmi rychle se do něj zamilovala. Co na tom, že už byl ženatý s korunní princeznou Stéphanií, s níž měl dítě. Ani jeden z nich se kvůli tomu nehodlal toho druhého vzdát. Komunikaci jim zprostředkovávala Rudolfova sestřenice, hraběnka Marie Larisch, která Mary předávala jeho dopisy a peníze.
Stejně ale po čase vše prasklo. Nelíbilo se to Maryině rodině ani Rudolfovu otci, císaři Františku Josefovi I., který mu nařídil románek ihned ukončit. Rudolfovi to bylo celkem jedno. Ve skutečnosti neměl jen jednu milenku, souběžně se stýkal třeba i s herečkou a prominentní kurtizánou Mizzi Kaspar. Navíc hodně pil a trpěl melancholií. Také si prý vedl knihu "zářezů". Červenou barvou značil ženy, které zbavil panenství, černou ty zkušené. Když ho v jednom okamžiku přestalo vše bavit, přednesl Mary mrazivý návrh.
Pakt smrti Rudolfa Habsburského a Mary Vetsera
Po letech bokovek, pití do němoty a návratů k manželce, kterou nemiloval, dospěl Rudolf k znepokojivému rozhodnutí. Chtěl spáchat sebevraždu, ale na onen svět nehodlal odejít sám. V dopise proto požádal Mary, aby se k němu připojila. A ona, nepochopitelně, s paktem smrti nadšeně souhlasila. Pravděpodobně k tomu přispělo hned několik faktorů. Pocit ublíženost plynoucí z matčina chování, nízký věk, snadno ovlivnitelná povaha a zamilovanost do korunního prince. Považovala to za znamení, že jsou si souzeni.
Poprvé se daly věci do pohybu večer 29. ledna 1889. Rudolf se omluvil z večeře a jako důvod uvedl nevolnost. Jaké překvapení ho ale čekalo, když zjistil, že Maryina matka svou dceru na noc zamkla v pokoji. Znovu tak požádal o pomoc hraběnku Larisch, která jim umožnila se setkat. O jejich plánu ale nevěděla. Vyhověla mu také, když žádal, aby jim poskytla deset minut o samotě. Když se vrátila, nařídil jí Rudolf, ať rozhlásí, že Mary utekla.
Co mají ti dva za lubem, zjistila hraběnka až po několika hodinách. To už byl Rudolf s Mary na cestě do zámku Mayerling, kde měla další den proběhnout lovecká výprava. Když pak ráno do sídla dorazil jeho komorník s ještě jedním sluhou, čekal je děsivý objev. Rudolf seděl vedle postele a z úst mu tekla krev, Mary ležela vedle něj. Oba byli mrtví. Na nočním stolku stála prázdná sklenice. Rudolf musel vypít strychnin, pomyslel si komorník. Nezbývalo nic jiného než to oznámit jeho rodičům. Pravda se ale nesměla dostat na veřejnost. Oficiální příčina smrti zněla prasklá výduť aorty.
Ale co Mary? Ta musela být okamžitě zapomenuta a smazána ze světa. Ani její rodina zpočátku nevěděla, co se stalo. Výměnou za informace se museli postarat o její rychlý pohřeb, samozřejmě bez náhrobku. Místo jejího posledního odpočinku znala jen nejbližší rodina. Matka ale mohla za dcerou zajít až po dvou měsících od uložení do země.
Nevyřešená příčina smrti Mary Vetsera
Rudolfova rodina bojovala zuby nehty o církevní požehnání pohřbít zesnulého prince v Císařské kryptě, což bylo proti církevnímu právu, protože si následník trůnu vzal život vědomě. Vatikán ale nakonec vydal speciální dispens s odkazem na princovu duševní nerovnováhu. Měl tak dovoleno spočinout vedle svých předků.
Když se k Mary konečně dostala její matka, nechala ji vykopat a znovu pohřbít v měděné rakvi a oblíbených šatech. V následujících dnech začali nezávislí vyšetřovatelé zjišťovat, že ve skutečnosti Rudolf Mary střelil do hlavy a pak zbraň obrátil proti sobě. Prázdná sklenice na stolku tak byla pouhý zastírací manévr.
Po druhé světové válce se jali Maryin hrob opravit mniši. Když otevřeli rakev, zjistili, že nebožka nemá v lebce žádný otvor. Princ ji tak nemohl zastřelit. Toho se v roce 1959 chytil její příbuzný, lékař Gerd Holler. Mary měla být v době incidentu těhotná. Zemřela následkem toho, že se snažila o potrat. To se ale později ukázalo jako nepravdivé. V jedné rakouské bance byly objeveny Maryiny dopisy na rozloučenou, kde píše, že bude šťastnější jako mrtvá. Dožila se jen sedmnácti let.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Mary Vetsera
Factinate.com: Grim Facts About Mary Vetsera, The Doomed Mistress