Motivace a vůle se v padesáti hledají hůř než ve dvaceti. A ke cvičení zvlášť. Už nejste ve věku, kdy toužíte okouzlovat muže, protože jste vdaná. A se svým tělem jste se dávno smířila. Vzhled ovšem není hlavní důvod, proč se začít hýbat, ale plusem je řada zdravotních benefitů. Jak se ke sportu (konečně) dokopat?
1. Kupte si něco na sebe
Plýtvání penězi? Pokud na vás s tímto vyrukuje váš partner/manžel, argumentujte.
Koupí legín, botasek a vhodného svršku dáte sobě i okolí najevo, že to s pohybem myslíte vážně. Do krásného oblečení se vám navíc bude chtít vklouznout o to víc.
Pohodlná a praktická sportovní souprava promění výzvu v požitek, protože na sobě triko nebude nechávat mokré flíčky, jako třeba bavlněné. A ve vhodných botách nebudou bolet klouby. Už žádné pichlavé poznámky od vašeho muže!
2. Oblečte se
Jen koupí samotnou se k pohybu nedokopete. Až ve chvíli, kdy budete mít pěkné sportovní oblečení na sobě, vás začne cvičení přitahovat.
Přivstaňte si a vyrazte do práce pěšky ve slušivých legínách a teniskách – ostatně dnes zažívají boom coby pohodlná, sexy městská móda. Přibalte do tašky botasky, i když máte uprostřed pracovního dne jen hodinovou pauzu. Sebemenší pohyb je v začátcích lepší než žádný.
3. Nechte si tenisky u vchodu
Budete je mít stále na očích jako připomínku na to, že se máte hýbat.
4. Pijte
Nemůžete si pomoct, ale pokaždé, když máte jít cvičit, na vás padne únava. A nejde o výmluvy. Tento stav je moc dobře známý a většinou za něj může – světe div se – dehydratace.
Až se tedy příště ozve vyčerpání, vyžeňte ho velkou sklenicí vody. Vypijte ji a sledujte, jak únava opadá.
5. Najděte si parťáka-sporťáka
Pokud budete na cvičení dva, můžete se navzájem hecovat. Při výběru ale zohledněte vůli, cíle a zodpovědnost vašeho doprovodu. Sportování po boku někoho, kdo je na tom fyzicky o dost líp nebo hůř, by vás mohlo zbytečně frustrovat. Stejně tak nespolehlivý parťák, co se před každým termínem vymluví.
6. Vizualizujte
Ochrnutý herec a představitel Supermana Christopher Reeve říkával, že se mu v noci zdávalo o tom, jak je jeho tělo pohyblivé a svobodné, nezávislé na invalidním vozíku. Když se ho ptali, jestli kvůli tomu nebyl smutný, překvapoval – jeho sny ho motivovaly. „Nevzdávej to. Neztrácej naději. Nezaprodávej se.“ To bylo jeho motto.
A může být i vaše! Kdykoliv budete ležet v posteli a přemítat, jestli nazujete tenisky a poběžíte, nebo vyslechnete chutě a budete si hovět dál, vzpomeňte si na Christopherova slova. A představujte si sami sebe, jak vybíháte schody do kanceláře bez zadýchávání. Nebo se vracíte z nákupu lehcí a natěšení na své další plány. Vizualizace vám pomůže dostát svým závazkům.
Zdroj: Lifehack