Literární díla současných českých autorek, to nejsou jen zamilované romány s happy endem. Naopak. V jejich knihách nechybí napětí, kontroverze, nadhled ani smysl pro humor. Vybrali jsme pro vás pětici spisovatelek, u jejichž knih se rozhodně nudit nebudete.
Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost, řekl Jan Ámos Komenský. Čtení knih přináší nejen odreagování, ale i další pozitiva – trénuje mozek, zlepšuje empatii, porozumění i paměť. A nemluvě o kvalitním spánku, který umí dobrá kniha navodit.
České autorky se těší čím dál větší oblibě a čtenářky netrpělivě čekají na jejich novinky. A nejedná se jen o lety prověřená jména jako Halina Pawlowská, Sylva Lauerová nebo Irena Obermannová. Vybrali jsme pro vás pět autorek, jejichž knižní díla nás nejvíc zaujala a přečtete je jedním dechem.
Michaela Klevisová: Zmizela v mlze, Sněžný měsíc, Drak spí
V současné době je Michaela Klevisová jednou z nejprodávanějších autorek detektivní literatury u nás. Na kontě má přes deset titulů. Za knihu Dům na samotě získala v roce 2012 Cenu Jiřího Marka ze nejlepší detektivní román roku.
Zmizela v mlze, Sněžný měsíc, Drak spí: Nejnovější kniha v sobě skrývá hned tři detektivní příběhy. Můžete se těšit na více než tisíc stran napětí s oblíbeným vyšetřovatelem Josefem Bergmanem, který pátrá po pachatelích tří vražd. Příběhy se odehrávají nedaleko norského fjordu (Zmizela v mlze), v Beskydech (Sněžný měsíc) i v jižních Čechách (Drak spí) a každý případ je obklopen tajemstvím, do něhož není snadné proniknout.
Markéta Lukášková: Majonéza k snídani
Občas se jí přezdívá česká Carrie Bradshaw. Markéta Lukášková otevřeně píše o ženských tématech a snaží se šířit osvětu o duševním zdraví. Se svou prvotinou Losos v kaluži objela republiku v rámci divadelního projektu Listování a napsala podle ní scénář, který čeká na filmové zpracování. Následovaly další čtyři knihy. Kromě toho se věnuje nahrávání podcastů s titulem Příběh, který se opravdu stal.
Majonéza k snídani: Ema měla s emocemi vždycky problém. Místo, aby je prožívala, raději je pitvá a sama si drží odstup i nadhled. Nejvíc ze všeho chce analyzovat lásku. Co je vlastně zač a proč třeba jejím rodičům zmizela? Proč zůstává tichá babička s despotickým dědou? Proč si její nejlepší kamarád nepřizná, kam ho táhne jeho srdce? Některé věci ale pochopíte jen tak, že se do nich namočíte, a proto se Ema pustí do vztahového experimentu na své první lásce.
Radka Třeštíková: Tajemství
Vystudovaná právnička Radka Třeštíková začala psát během pobytu ve Španělsku. Povídky posílala přátelům, kteří ji podporovali v tom, aby pokračovala. Rozhodla se tedy být autorkou. Psala blog, spolupracovala s lifestylovými časopisy a v roce 2014 debutovala románem Dobře mi tak. Její další román Bábovky, který popisuje osudy 12 žen, se stal bestsellerem a byl i zfilmován. A následovaly další knihy.
Tajemství: Napínavé vyprávění o lidech v horách a horách mezi nimi, které už nejde obejít, ale dá se z nich spadnout a dá se v nich ztratit. Stejně jako v té šílené spoustě tajemství, co si v sobě pečlivě střeží dospělí i děti. Všichni občas potřebujeme někoho, kdo nás zachrání. Autorka vystavěla ve své sedmé knize příběh plný napětí, bolestných otázek a charakterově dokonale vykreslených postav.
Karin Lednická: Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická chtěla studovat knihovnictví a žurnalistiku, ale minulý režim jí to neumožnil. Až v devadesátých letech začala, po studijním pobytu v Anglii, překládat beletrii a dvacet let vydávala knihy, než se pustila do psaní. Prozatím vyšly dva díly trilogie Šikmý kostel, na třetím autorka pracuje. Za své knihy dostala řadu ocenění, např. titul Kniha roku.
Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie: Malá vesnice uprostřed Těšínského Slezska byla po Mnichovu zabrána Polskem, po 1. září 1939 se jako dobyté území stává součástí Říše. Kdo se nepodvolil, byl vysídlen, popraven nebo skončil v lágru. Starosta Životic pěstoval vřelé vztahy s nacistickými pohlaváry a s obyvateli obce začal mluvit německy. V atmosféře všudypřítomného strachu se Životičtí snažili vydržet do konce války. V noci ze 4. na 5. srpna 1944 zastřelili partyzáni v místním hostinci tři příslušníky gestapa. Následovalo tragické ráno 6. srpna, během kterého gestapo zavraždilo šestatřicet mužů ze Životic a okolí.
Alena Mornštajnová: Listopád
Vystudovala angličtinu a češtinu a pracuje jako překladatelka. V roce 2013 vyšel Aleně Mornštajnové debutový román Slepá mapa, následovaly další čtyři. Za romány Hana a Tiché roky získala několik cen. Kromě knih pro dospělé se věnuje i tvorbě pro děti (Kapka Ája či Teribear – Tajemství modré krabice).
Listopád: Napadlo vás někdy, jaký by asi byl váš život (a vůbec život), kdyby to v listopadu 1989 dopadlo všechno úplně jinak? Jaké by asi byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my bychom zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jednoho od druhého? Román je dramatickým příběhem obyčejné rodiny, kterou dějiny během jedné listopadové noci rozdělí a postaví proti sobě. Marie je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení, Magdalena je odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, ve které se vychovávají nové komunistické kádry. Jejich osudy se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály.