Překvapí vás nečekaná návštěva a u vás doma je to jak po výbuchu bomby, kterou způsobilo vaše nezbedné dítko? Lítáte jak hadr na holi a denně uklízíte jak praštěná, abyste se po ani ne půl hodině mohla hroutit z toho, že vám vaše dítě opět ty věci rozházelo? Je vůbec celé to rozčilování nutné? Neměl by se nad to člověk trochu povznést?
Jsou to jen děti
Titulovat své dvouleté dítě bordélářem roku a neustále mu to vyčítat je prostě špatně. Za prvé – je to jen dítě, které opravdu nerozlišuje rozdíl, mezi nepořádkem a pořádkem. A vlastně ani nechápe, proč by mělo uklízet.
Nežijeme proto, abychom neustále uklízeli. Nestaňte se otrokem své domácnosti
Čekáte návštěvu a doma jak po boji? Nestíháte uklidit? No Bože. Tak tam bude trochu čurbes. Vždyť máte děti a každý normálně myslící člověk musí vědět, že malé děti a pořádek do sebe nezapadají. Oblíbenou zábavou batolat je totiž kramaření. Jestli po své ratolestí vytahané věci, které vykrámuje, budete neustále uklízet, psychicky vás to vydeptá a vyčerpá. Mnohem lepší je, když pak vše uklidíte najednou.
Zapojte malé bordeláře do úklidu
Děti sice nepořádek dělají, ale je dobré je pomalu učit si po sobě uklízet. V batolecím věku dětem úklid moc nejde. Jakmile vše uklidí do krabice, okamžitě to znovu vysype. Veďte je od nejútlejšího věku k úklidu. Zkuste to formou hry a malému prckovi pomozte a zapojte ho do společného úklidu. U dětí předškolního věku nekompromisně trvejte na tom, aby nepořádek po sobě uklízely.