Navzdory tomu, že kopřivy mají pověst nepříjemně žahavých rostlin, jsou dobré a pomohou. Jde jenom o to pochopit, že všude kolem nás je doslova lékárna plná toho nejlepšího, co nám může příroda nabídnout. A nekupovat tablety, sirupy, vitaminy, když je bohatě zastoupí na pohled docela obyčejný plevel, který třeba na záhonku rozhodně vidět nechceme...
Pokud mluvíme o kopřivě jako o léčivce, je řeč o kopřivě dvoudomé – tedy té, kterou potkáte v přírodě nejčastěji. Rozhodneme-li se využít její léčivé schopnosti a tělo nám za to rozhodně poděkuje, využijeme k tomu jen její listy. Ty se nám s trochou opatrnosti, případně v rukavicích, podaří získat i bez většího popálení a následovat bude sušení. Jsou dvě možnosti – buď si nasušíme už jen otrhané listy, nebo můžeme dát sušit celé kopřivy a až suché listy potom otrhat. Tady ale pozor, většinou se budou drolit.
S čím nám mohou kopřivy pomoci?
Kopřiva je léčivka s poměrně širokým účinkem na mnoho neduhů a problémů, které nás mohou potkat. Naše babičky se dokonce kopřivami nechávaly schválně požahat, protože správně věřily, že působí proti revmatismu. My je ale můžeme využít i v boji proti různým zánětům v těle, chudokrevnosti nebo na podporu hojení ran, případně pro povzbuzení příliš pomalého metabolismu. Pomoci může při mírnějších problémech se srdcem a lidé s cukrovkou ve slabé formě využijí kopřivy v době, kdy si nemusejí injekčně aplikovat inzulín.
A pořád to není všechno
Zdá se, že víc účinků už snad kopřiva ani mít nemůže, ale opak je pravdou. Ještě zdaleka nejsme u konce. Neměli bychom zapomínat na jejich pomoc v boji proti virům, což se v současné době hodí desetinásobně, ale stejně tak nám mohou prospět v případě astmatu, při chorobách jater, žlučníku i ledvin. Výtažky z kopřiv jsou s úspěchem používané při problémech s činností slinivky nebo vaječníků, na podporu tvorby mateřského mléka. V podobě výluhu poslouží k prevenci vypadávání vlasů.
Jak na kopřivy? Jednoduše!
Použití kopřiv je více než mnohostranné, měli bychom proto dobře vědět, jak s nimi nakládat, abychom z nich měli co největší prospěch. Klasickou metodou, kterou jistě známe všichni, je příprava bylinkového čaje. Platí ale, že dlouhé vaření mnoho prospěšných látek ničí, a tak nedáváme ani čerstvé, ani sušené kopřivové listy do hrnku s vodou povařit. Jen je stejně jako jiný čaj přelijeme horkou, nikoliv ale vroucí vodou a necháme kolem čtvrt hodiny vylouhovat. Na běžný hrnek čaje bude stačil jedna lžička kopřivy. Takový čaj bychom měli při problémech pít třikrát denně, jako prevenci pak postačí menší frekvence.
Čerstvé a syrové jsou nejlepší
Pokud ale chceme využít léčivé látky do poslední možné kapičky, máme právě v tuto dobu ideální možnost. Ještě větší účinnost než sušené a následně horkou vodou přelité listy mají ty čerstvě utržené a nezpracované tepelně. Jak na to? Jednodušší už to být nemůže. Nabízí se možnost lisování šťávy z mladých kopřiv. Stačí kopřivy dobře rozmixovat s trochou vody a pak nechat přes filtr nebo hadřík překapat. Pro dokonalý účinek bychom měli mít k dispozici dvě polévkové lžíce této šťávy denně alespoň po dobu tří týdnů. Co nás potom čeká? Měli bychom se cítit klidnější a plní energie. Tato kúra totiž zbaví tělo nežádoucí zátěže a uleví od stresu.
Sladký a zdravý sirup
Kdo má ale přece jen raději sladší varianty, může si z kopřiv vyrobit sirup. Ani tentokrát nebude postup vyžadovat žádné velké studium. Na kopřivový sirup budeme potřebovat jen litr převařené vody, kilogram cukru, dva citrony, trošku kyseliny citronové a asi 30 kopřiv. Postup bude stejný jako u ostatních bylinkových sirupů – kopřivové listy otrháme, přelijeme převařenou (nikoliv vroucí) vodou. Přidáme na kolečka nakrájené citrony a kyselinu citronovou a necháme alespoň jeden den odstát. Po této době výluh přecedíme a přidáme cukr podle vlastní chuti.
Máme hotovo. Jen je třeba mít na paměti, že jde o skutečně přírodní lék, který nemůže vydržet věčně. Je určený k poměrně rychlé spotřebě a je nutné jej uchovávat v lednici.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Kopřiva dvoudomá
Botanica.cz: Urtica dioica - kopřiva dvoudomá