Nedávné úmrtí Nely Moravcové (†31), která byla roku 2017 brutálně znásilněna sousedem, znovu rozvířilo diskuzi na téma prevence sexuálního násilí, a hlavně péče o oběti těchto trestných činů. Dostává se jim v Česku adekvátní pomoci? Vyjádření ke smutnému případu Nely poskytla webu Lifee.cz PhDr. Dana Pokorná, vedoucí psychoterapeutických služeb proFem, centra pro oběti domácího a sexuálního násilí.
Nela Moravcová bojovala od čtrnácti let s anorexií a v osmnácti byla poprvé znásilněna. Tenkrát o tom nikomu neřekla. Druhé znásilnění prožila v roce 2017, kdy do jejího bytu vtrhl soused a ohrožoval ji kuchyňským nožem.
Od té doby trpěla posttraumaty a své trápení se rozhodla ukončit skokem z okna. Pokus o sebevraždu přežila, skončila ale na vozíku. Navštěvovala neurorehabilitace, na které prostřednictvím dárcovské platformy Donio vybrala od veřejnosti téměř tři miliony korun. Koncem dubna bojovnice Nela zemřela. „Se zármutkem oznamujeme, že nás v pátek 22. dubna 2022 ve večerních hodinách, po krátké a intenzivní nemoci, opustila Nela. Prosíme o tichou vzpomínku a respekt k soukromí truchlící rodiny a nejbližších,“ vzkázala přes instagramový účet Moravcové její rodina.
K případu Nely Moravcové poskytla webu Lifee.cz rozhovor PhDr. Dana Pokorná, zkušená psycholožka a psychoterapeutka zabývající se sexuálním násilím. Podle ní není péče o oběti znásilnění v České republice dostatečná a komplikuje ji i často necitlivý přístup nejbližších člověka, kterého uvedený trestní čin postihl.
Zaznamenali jste ve vaší organizaci případ Nely Moravcové?
Ano. Jedná se o jeden z velmi brutálních případů, které otřásly celou společností, a je mi velice líto, čím vším si v životě prošla. Zkušenost se sexuálním násilím je jedním z nejtěžších traumatizujících zážitků, často označovaných za vraždu duše. Jedná se o zkušenost, která zasahuje celkovou emoční, tělesnou i duševní integritu napadeného člověka a je velmi obtížné se s takovou zkušeností vyrovnat.Pokud k tomu dojde, jak postupovat?
Aby s tím vůbec bylo možné něco dělat, je nutná včasná a dlouhodobá odborná pomoc a podpora nejen ze strany specialistů na problematiku sexuálního násilí, ale také od nejbližších. Bohužel z praxe máme zkušenost, že reakce okolí často bývají necitlivé, bagatelizující nebo nevhodné. Takové reakce bohužel přicházejí i z řad odborné veřejnosti. Je důležité si uvědomit, že na každé reakci záleží, protože pokud je reakce podpůrná, může přispět k tomu, že dotyčný vyhledá pomoc.
Měli bychom se tedy obrátit na pomoc psychoterapeuta?
Co se týče psychoterapeutického přístupu, je potřeba pracovat s jednotlivými důsledky sexuálního násilí a jejich projevy, které se liší dle chvíle, ve kterém se na psychoterapeutku či psychoterapeuta daný člověk obrací. Jiná bude práce s někým, kdo vyhledá pomoc téměř ihned po napadení, kdy je potřeba zpracovat a ošetřit akutní dopady násilí, a jiná s člověkem, který do terapie vstupuje až ve chvíli, kdy traumatizující zážitek vedl k rozvoji posttraumatické stresové poruchy nebo jiných psychických obtíží.
Co takový člověk prožívá?
Člověk se zkušeností se sexuálním násilím nemůže často plně prožívat své pocity, jeho nervový systém je v permanentní pohotovosti, často se objevují noční můry, poruchy spánku, flashbacky a jiné potíže. Může prožívat pocity hlubokého smutku, beznaděje, bezmoci, zmaru, cítit obrovskou úzkost. Tento stav pak může vyústit v sebevražedné myšlenky nebo dokonce pokus o sebevraždu.
Jak konkrétně pomoci?
Vždy je důležité si v terapii všímat jakýchkoliv "černých myšlenek", nebát se je pojmenovat, doptat se na ně a věnovat jim pozornost. Takové stavy vyžadují konzultaci s odborníky z řad psychiatrů a většinou se neobejdou bez nasazení vhodné medikace. Řada lidí se zdráhá využít tuto možnost, ale leckdy je to jediná cesta, která umožní v terapii pokračovat a setrvat. Když je v terapii hodně těžce, léky mohou napomoci tomu, aby člověk se svou těžkostí mohl v nějaké snesitelné formě zůstat a traumatickou zkušenost dále zpracovávat. Cesta za uzdravením z traumatu ze sexuálního násilí bývá dlouhá a náročná, ne však nemožná.
Dostává se obětem, jako byla Nela, v Česku adekvátní pomoci?
Palčivým problémem u nás je nedostatek odborné péče pro lidi se zkušeností se sexuálním násilím. Neexistuje zde žádná organizace, která by se v přímé péči věnovala výhradně obětem sexuálního násilí, neexistuje zde specializovaná krizová pomoc ani non stop krizová telefonní linka.
Probíhá už nějaká náprava?
proFem připravuje provoz specializovaného centra, kde oběti sexuálního násilí najdou pomoc a podporu pod jednou střechou. Bude jim zde k dispozici odborné sociální poradenství, individuální i skupinová psychoterapeutická péče, právní poradenství, včetně zprostředkování zmocněnce pro případ, kdy by se někdo rozhodl řešit svou situaci i v trestně právní rovině. Zatím bohužel žijeme v jistém vakuu, kde jsou jen rozdrobené střípky pomoci a dosáhnout adekvátní podpory a skutečně odborné a profesionální péče je pro oběti sexuálního násilí velmi složité.