Básník se nakazil tuberkulózou při pobytu s partou kamarádů na Jadranu. Následně podstoupil léčbu v nejrůznějších sanatoriích. Ta se prý rovnala mučení. Roku 1923 na Silvestra posadila matka umírajícího Wolkera v Tatrách do vlaku a odvezla ho zemřít domů.
V létě roku 1922 se rozhodl mladík vydat na dovolenou s kamarády. Už během pobytu u moře se u něj však začaly projevovat příznaky tuberkulózy, která plně propukla na jaře roku 1923 během příprav na zkoušky.
Wolker se léčil v sanatoriu v Tatranské Poliance, léčba ale nebyla úspěšná. V září téhož roku ho postihla také nervová nemoc, v půlce října zápal plic, v listopadu zánět pohrudnice a nakonec i zápal mozkových blan. Na konci roku 1923 si ho rodina odvezla domů, kde zemřel 3. ledna 1924.
Třicet šest dní před smrtí si tento talentovaný umělec napsal sám epitaf. Na jeho hrobě dodnes stojí nápis:
Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než moh' srdce k boji vytasit,
zemřel, mlád dvacet čtyři let.