Sedm let dnes uplynulo ode dne, kdy odešel Václav Havel. Vzpomínky na dramatika, disidenta a prvního polistopadového prezidenta i letos ožijí v mnohých z nás. Jeho myšlenky a názory totiž provokují dodnes. Jedno je ale jisté, z nynější politické situace by rozhodně radost neměl.
Poslední adventní neděle
Byla poslední adventní neděle 18. prosince a poslední československý a první český prezident strávil poslední chvíle na chalupě na Hrádečku. Jeho smrt oznámil Havlův tajemník Vladimír Hanzel na Facebooku. Z osobností společenského a politického života reagoval jako první tehdejší premiér Petr Nečas, který se právě nacházel v živém vysílání Otázek Václava Moravce.
Reakce české elity
Za pár hodin se v médiích i na sociálních sítích začaly objevovat další názory. Například současný prezident Miloš Zeman ocenil Václava Havla jako člověka, který „dokázal být statečný v době, kdy odvaha nebyla levná“. Zavzpomínal teolog a filozof Tomáš Halík a vyzval k návratu k Havlově „morální tradici“. Osobnost zesnulého prezidenta podle něj vystihovala hluboká lidská slušnost, touha po poznání a po pravdě.
Především ale Havlovi věnovaly tichou vzpomínku miliony lidí po celé České republice. Byl totiž jako prezident velmi oblíben. Svědčí o tom i anketa Největší Čech, ve které se pravidelně objevuje na druhém místě hned za Karlem IV.
Kondolence ze zahraničí
Reakce přicházely i ze zahraničí. Americký prezident Barack Obama označil Václava Havla za člověka, díky kterému lidé získali svobodu, a za inspiraci pro celý svět. Podobně se vyjádřili i další významní státníci včetně Angely Merkelové a tehdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho či Anderse Fogha Rasmussena, jenž byl tehdy generálním tajemníkem NATO. Truchlil také Adam Michnik či Lou Reed a členové kapely Rolling Stones.
Smuteční projev
Den po Havlově úmrtí vyhlásila vláda třídenní smutek. Na poslední den smutku, tedy 23. prosinec, potom připadl pohřeb. Obřad se uskutečnil v katedrále sv. Víta, jeden z projevů měl tehdejší prezident republiky Václav Klaus. Jeho smuteční projev byl zásadní a byl také výjimečný – i proto, že se v něm ani v nejmenším neprojevila letitá rivalita, která se v 90. letech vytvořila mezi Václavem Klausem a Václavem Havlem.
Hovořila také někdejší ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightová. Vzpomněla na něj jako na pokračovatele humanistických tradic Komenského a Masaryka.
Inspiruje stále
Leckoho Václav Havel inspiruje a stále znovu se ukazuje, nakolik platné jeho myšlenky dodnes jsou. Ne každý ho však bezmezně uznává. Dnes se velmi často setkáváme s termínem „pravdoláskaři“ nebo nověji „havlisté“. Nejsou však myšleny v pozitivním světle.