Americký seriál Sběratelé kostí se svéráznou doktorkou Brennanovou neboli Kůstkou a agentem Boothem patří ke stálicím tuzemských televizí. Tvůrci této krimi série přitom neponechali při přípravě nic náhodě. Inspiraci hledali i na místech, která jsou pro běžného smrtelníka mrazivá – na tzv. farmách těl, kde se shromažďují mrtvá lidská těla pro vědecké účely.
Americký krimiseriál Sběratelé kostí se zabývá vyšetřováním zločinů, při nichž nelze oběť identifikovat jinak než podle kostí a zbylé tkáně. Ohledání ostatků těl má na starosti dr. Temprance Brennanová (hraje ji Emily Deschanel), která má přezdívku Kůstka. V terénu se zase pohybuje speciální agent FBI Seeley Booth v podání herce Davida Boreanaze. Na seriál se můžete podívat každý všední den ve 21:05 na Prima Krimi.
Neocenitelná pomoc při vyšetřování
Tvůrci seriálu čerpali inspiraci na tzv. farmách těl. Vůbec první zařízení tohoto typu bylo v Americe založeno už v sedmdesátých letech. V současnosti jsou v USA tři zařízení pro "výzkum dekompozice" zesnulých. Proč tyto farmy vznikly a co se na nich děje?
Pokud se stane vražda a pachatel se při výslechu nepřizná nebo ho policie musí teprve najít, je pro vyšetřovatele důležité, aby z těla oběti získali co nejvíce informací. K tomu potřebují samozřejmě odborníky (vědce). Ti své zkušenosti a poznatky získávají mimo jiné z tzv. farem těl. Ta největší se nazývá Freeman Ranch a patří pod Texaskou státní univerzitu.
Smyslem celého projektu je naučit se přesně rozpoznat dobu a místo úmrtí jednotlivce. To lze zjistit z pozorování celkového procesu rozkladu, který ovlivňuje kupříkladu horko či vlhkost. V Evropě se zatím o takových farmách příliš neuvažuje, jednu bychom však našli v Nizozemsku. O další se začalo diskutovat před dvěma roky ve Velké Británii.
Čí těla leží na farmách?
Tělo může k vědeckým účelům darovat kdokoli. V Americe stačí vyplnit dotazník na příslušné univerzitě a její zaměstnanci se po smrti člověka už o vše postarají. Freeman Ranch si ale klade podmínku, že nebožtík nesmí vážit více než 250 kilogramů a musí být bez jakékoli infekční choroby.
Ne všichni z řad dobrovolníků jsou ale při vyplňování příslušných dokumentů hnáni touhou pomoci vědě. Při stále rostoucích cenách, kdy pohřeb stojí již okolo 7000 dolarů, volá mnoho lidí po tzv. pohřbu v přírodě. Znamená to, že chtějí, abych se jejich tělo rozložilo zcela přirozeně na povrchu, nikoli tedy pod zemí. Výhodou je, že to nic nestojí. Zaměstnanci texaské farmy si pro těla přijedou zdarma až do vzdálenosti 300 kilometrů.
Každá mrtvola má své místo činu
Každá z mrtvol má své vlastní "místo činu". Na jedné farmě je obvykle kolem 200 takových míst. Někteří leží jen tak na zemi, jiní jsou zase pohřbeni v mělkém či masovém hrobě, v igelitovém pytli, visí na oprátce na stromě nebo v kufru auta. Každý rozklad je pečlivě sledován a zaznamenán. V potaz se bere i množství a pohyb červů, zápach a rozklad samotných kostí. Všechny výsledky se pak navzájem porovnávají.
A co se děje s těly, která doslouží? Nerozložené kosti jsou poslány na univerzitu, kde se na nich vědci dále učí rozpoznávat biologické profily, diagnostikovat nemoci a deformace ze zaměstnání. Díky těmto studiím je také možné určit věk a pohlaví těl z masových hrobů.