Zralé víno. Tento pojem vyvolává asociaci s dobře uleženým mokem, který zvedne náladu a odežene všechny chmury. Natáčení filmu se však neslo ve zcela jiné atmosféře. Jiří Sovák se sice těšil, že si užije mejdany, ostatní herečtí kolegové však na oslavy neměli ani pomyšlení. Menšíkovi se kvůli předávkování léky začala měnit osobnost. Kopecký se zase utápěl v depresích.
Volné pokračování snímku Bouřlivé víno. Michal Janák musí nyní řešit problémy se sušičkou na kukuřici a novým předsedou, který chce v družstvu zavést výrobu nábytku. Navíc ho o peníze připraví podvodník Weber. Michal ale už plánuje odvetu, díky které získá zpět své peníze.
Na film Zralé víno se můžete podívat dnes ve 20:00 na Prima Max
Rozdvojená osobnost
V roce 1981 se začaly u Menšíka projevovat vážnější zdravotní potíže. Začínal se pomalu měnit. Elán a jiskra v oku pomalu vyhasínala, přesto se uměl dokonale přetvařovat a bavit okolí. Byl sice pod neustálým dohledem lékařů, mnohokrát si ale obstarával léky sám a pokoutním způsobem. Pak už jen stačilo málo a předávkoval se.
“Vzpomínám si,” prozradil režisér Václav Vorlíček, “že když to přehnal s léky, začal hrát něco úplně jiného, jako by se z něj stala jiná osoba. Zprvu si nechtěl přiznat svou vinu a hádal se. V té chvíli bylo lepší všeho nechat. Na druhý den pak přišel a omluvil se.”
Deprese Kopeckého
Ani Miloš Kopecký si natáčení Zralého vína asi příliš neužíval. Trápily ho deprese. Členové štábu ale svorně tvrdili, že to jako skutečný profesionál nedal na sobě znát. Respektive by to poznal jen odborník na slovo vzatý. Kopecký se pak objevil ještě ve dvou snímcích, kupříkladu v Tajemném hradu v Karpatech, kde si zahrál šíleného barona Gorce z Gorců. Vše zvládl, jak jinak, s grácií, nicméně další role pak již odmítl. Rok 1981 mu dával opravdu hodně zabrat.
Přidušený Lábus
Jiří Lábus si ve filmu zahrál účetního Kokošku, který si doslova zapaloval jednu cigaretu od druhé. Mělo to ale jeden háček, Lábus byl absolutní nekuřák. Co s tím? Musel se připravit na to, že bude trpět. A začal tím, že si konečky prstů natřel žlutou barvou.
A pak přišlo dušení. Jinak to ani nešlo, plíce nekuřáka nebyly zvyklé na neustálý kouř. Nakonec se musela v rámci zachování hercova zdraví vymyslet menší lest. Tu provedl jeden rekvizitář, mimochodem vášnivý kuřák. Před natáčením se schoval pod stůl a foukal dým směrem k Jiřímu. Ten pak už jen “jako” šlukoval. Role Kokošky se mu ale i tak vryla nesmazatelně do paměti, stejně jako televizním divákům, kteří pak na něj pokřikovali jeho filmovým jménem.
Zdroj textu: čsfd, Aha!
Zdroj fotek: Prima Max