Je to příběh o válce, ke které nemělo vůbec dojít. Když byl 19. března 2003 svržen diktátorský režim Saddáma Husajna, jedno z obvinění znělo, že potají vyrábí zbraně hromadného ničení, čímž ohrožuje celý svět. Ve skutečnosti to byla jedna velká lež...
Bílý dům musel invazi do Iráku nějak obhájit a neváhal kvůli tomu lhát, a to na čele s tehdejším nejmocnějším mužem světa Georgem W. Bushem. Nejdříve do médií úmyslně unikaly falešné informace, poté se přistoupilo k démonizaci Husajnovy osobnosti. A to veřejnost konečně přesvědčilo. Na dokument Největší lži historie se můžete podívat dnes ve 20:00 na Prima Zoom.
Francie byla proti
Mediální kampaní USA se nedala zmást Francie a byla proti válce. O tom, že je Husajn nebezpečný diktátor, tehdy nikdo nikdo nepochyboval, nicméně nebyl natolik silný, aby ohrožoval světový mír. Irák měl sice v minulosti chemický a biologický arzenál, ten byl však v roce 1991 zničen pod dohledem inspektorů OSN. Od té doby se nenašel ani jeden důkaz o tom, že by měl mít Husajn k dispozici zbraně hromadného ničení.
Proč tedy Američané tolik toužili po novém konfliktu? Bush po 11. září 2001 slíbil národu, že zatočí s terorizmem. Operace s názvem Trvalá svoboda měla v dozvucích teroristických činů podporu široké veřejnosti. Jenže Taliban byl zbaven moci a Usáma Bin Ládin mrtev. Bílý dům tak musel urychleně najít nového nepřítele. V lednu 2002 se jím stal Husajn.
Jestřábi útočí
Saddám Husajn měl podle amerického prezidenta vyrábět zbraně pro al-Káidu. Ve skutečnosti nic takového nehrozilo, protože OSN na Irák neustále dohlížela. Bílý dům ale nechtěl o ničem slyšel, měl svou pravdu. Tu vytvořili lidé okolo George Bushe, kterým se říkalo jestřábi. Ti chtěli obnovit svět podle své vize. K tomu jim měly posloužit nastrčené důkazy o zbraních hromadného ničení.
Poté, co byla invaze schválena, na řadě bylo přesvědčit OSN. Tam totiž měla Francie právo veta, a jelikož byla proti vojenskému zásahu, hrozilo, že ze všeho sejde. O to, aby se tak nestalo, se měl postarat ministr zahraničních věcí Collin Powell. Neuspěl, Francie využila právo veta. Bush už však nemohl couvnout, a tak 19. 3. 2003 vydal rozkaz k bombardování Iráku. USA v ilegální válce sice zvítězilo, veřejnost si ale byla již vědoma toho, že šlo o podvod.
Nic se nezměnilo
A co dál? Ve zkratce lze říct, že jelikož nebyl Bílý dům schopen ukázat zabavené nebo zničené zbraně hromadného ničení, zbavil se „alespoň“ Saddáma Husajna. Ten byl označen za válečného zločince a po soudu, v němž se obhajoval sám, dostal v roce 2006 trest smrti oběšením.
Do roku 2011, tedy do konce okupace Iráku, zahynulo sto třicet tisíc až půl milionu civilistů. Podle toho, jestli se počítají přímě oběti, nebo i ty, kdy třeba pacient zemřel v nemocnici kvůli tomu, že se lékaři věnovali někomu s válečným zraněním. K velkým ztrátám došlo i na americké straně. Jediný, kdo přiznal, že lhal o zbraních hromadného ničení, byl ministr zahraničních věcí Collin Powell a rezignoval. Bush zatím podruhé obhájil křeslo prezidenta...
Zdroj informací:
Prima Zoom: Největší lži historie - Válka v Iráku