Porod není procházka růžovou zahradou. Je to velmi bolestivý zážitek, který ale na konci přebije radost z miminka. Uršula se moc těšila, až si dceru pochová v náručí, avšak porod byl pro ni horor. Kvůli tomu už další děti nechce.
Je pravda, že jsme dceru Anežku (3) měli s manželem celkem pozdě. Už v porodnici jsem spadala do kategorie starší matky a všichni mě upozorňovali, že těhotenství a porod nebudou jednoduché. Nevěřila jsem jim, protože těhotenství jsem si opravdu užívala.
Těhotenství jsem si užila
Nebylo mi vůbec nic, neměla jsem ranní nevolnosti, neotékaly mi nohy ani jsem nebojovala s žádnými nepříjemnými příznaky, které některé ženy trápí. Bylo to opravdu úžasné období. Rozhodla jsem se pořádně si ho užít, a tak jsem hodně odpočívala, relaxovala a cítila jsem se lépe než kdy dřív.
Jezdili jsme s manželem na výlety, relaxační pobyty a postupně se připravovali na příchod miminka. Když nám řekli, že se nám narodí holčička, byla jsem neskutečně šťastná, vždy jsem si moc přála dceru a teď se mi měl můj sen splnit.
Porod byl náročný
To nejhorší ale mělo teprve přijít. Bylo mi jasné, že porod bude náročný. Ale ani ve snu by mě nenapadlo, že to může být až tak krušné a těžké. Kontrakce přišly týden před termínem. Už od začátku byly velmi silné. Ihned jsme proto odjeli do nemocnice, kde mi řekli, že máme jet znovu domů, že to ještě nějaký čas potrvá.
Po hodině doma jsem manželovi řekla, že jedeme, že určitě něco není v pořádku. Kontrakce byly silné a celkově jsem se necítila moc dobře – několikrát jsem i zvracela. V nemocnici mě uklidnili, že je vše v pořádku, ale naší holčičce se pořád ven nechtělo. Po dalších pěti hodinách pekelných útrap to už vypadalo nadějně.
Dítě už nechci
Akorát se věci znovu zkomplikovaly. Doktoři přestávali slyšet Anežčino srdíčko a jak už to vše trvalo moc dlouho, rozhodli se pro císařský řez. Nakonec se Anežka narodila živá a zdravá, ale i tak mám na to ty nejhorší vzpomínky. Bála jsem se, že umře – především, když nebyly slyšet ozvy.
Proto jsem se rozhodla, že už tuto zkušenost nikdy nechci opakovat. Bylo to opravdu hrozné. Bála jsem se o život svůj, ale především svojí holčičky, a jsem si jistá, že znovu už bych takový strach nezvládla. Manželovi je sice líto, že další dítě nechci, ale rozumně se rozhodl, že to je především moje rozhodnutí, a tak mi nic nevymlouvá. Mám v něm opravdu velkou oporu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.