Valérie (43): Po rozvodu jsem hledala trochu klidu, ale nastěhovala jsem se naproti náboženským fanatikům

Po rozvodu jsem potřebovala nový začátek. Malý dům na kraji města se zdál jako ideální místo. Byl útulný, cenově dostupný a hlavně – byl jen můj. Po letech života ve vztahu, který mě dusil, jsem se konečně cítila svobodná.

Mohlo by Vás zajímat:

Klaudie (48): Po rozvodu jsem se rozhodla splnit si svůj celoživotní sen. Cesta byla náročná, ale stála za to

Začala jsem dostávat zvláštní vzkazy

Po nastěhování jsem si užívala klid a to, že nikoho neznám a nikdo nezná mě. Vybalovala jsem věci, zařizovala nábytek, zvykala si na ticho, které bylo po letech hádek až neuvěřitelné. Sousedé se zdáli přátelští, ale drželi si odstup. Párkrát jsem zahlédla postarší paní od vedle, jak mě pozoruje přes plot, ale neřešila jsem to.

Pak jsem si jedno ráno všimla něčeho zvláštního. Na rohožce ležel papír. Zvedla jsem ho a uviděla ofocenou stránku z bible. Byl to nějaký úryvek, mluvilo se tam o ženách, které by měly ctít své muže a nikdy je neopouštět. Myslela jsem si, že to jen někomu vypadlo, a hodila jsem to do koše.

Jenže další den tam byla další stránka. A pak další. Vždycky jiný úryvek, ale vždycky s podobným obsahem – žena má být oddaná, nemá se vzpouzet, má přijímat svůj osud. Začalo mě to znervózňovat. Snažila jsem se přes den sledovat, jestli někoho zahlédnu, ale nikdy jsem nikoho neviděla. Přesto se to dělo dál. Každé ráno nový papír.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (27): Sousedka mi nosila domácí koláče. Když jsem zjistila proč, málem to se mnou seklo

Byla jsem každý den vyděšenější

Jednou večer jsem šla s odpadky a zahlédla souseda z druhé strany u svého plotu. Stál tam v přítmí, ruce založené a díval se mým směrem. Když jsem se pohnula, pomalu se otočil a odešel. Nechápala jsem, co dělá, ale vypadalo to, jako by se modlil. Je to možné?

Druhý den ráno už papír neležel na rohožce. Byl připevněný na dveřích. Začala jsem se bát. Zavolala jsem policii. Netušila jsem, co přesně bych jim měla říct, ale věděla jsem, že tohle není normální. Ale u policie jsem nepochodila, protože se vlastně nic nedělo.

Po pár týdnech jsem si mohla klidně svázat vlastní bibli z ofocených stránek a měla jsem toho dost. Začala jsem hledat a po pár dnech jsem se od jedné ženy dozvěděla, že moji sousedi jsou velmi náboženští a stejně jako mě šikanují kohokoli, kdo se jim jen trochu nezamlouvá.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (40): Děti se bály chodit do sklepa. Šel jsem ho proto prozkoumat a šokovalo mě, co se v něm skrývá