Valerie (48): Dcery jsme vychovávali stejně. Přesto jedna studuje vysokou a druhou nám nedávno přivedla policie

Před sedmnácti lety se nám s manželem narodily holky - dvojčata. Na první pohled naprosto stejné. I mně dalo prvních pár týdnů zabrat, abych je rozeznala.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavel (33): K dvouleté holčičce se nám nečekaně narodila dvojčata. Větší mazec jsem v životě nezažil

Dcerky nám zpočátku dělaly jen radost

Holky byly jako miminka hodné. Asi tušily, že se musím vyspat, jinak nefunguju. Od narození se budily jen jednou za noc a přibližně ve stejný čas, takže jsem byla spokojená a přes den mohla bez problémů pečovat o děti i domácnost. Byl to zápřah, ale s manželem jsme to zvládli. Standa byl skvělý. Neměl problém vyluxovat nebo uklidit hračky.

Po práci vzal často holky do kočárku a šel na dlouhou procházku. Já mezitím uvařila nebo vyžehlila. Jako rodina jsme fungovali bez hádek a se Standou jsme byli sehraná dvojka. Standa byl holkami nadšený. Když byly větší, dokázal si s nimi hrát celé hodiny a vydržel vše. Kolikrát seděl na zemi, ve vlasech měl desítky sponek, byl nalíčený a trpělivě držel, když mu dcery lakovaly nehty. Pohled na ně jsem milovala.

Mohlo by Vás zajímat:

Svatka (58): Po narození trojčat vzal manžel do zaječích. Za rok jsem mu dala druhou šanci a nelituji

Mezi děvčaty se začaly objevovat rozdíly

Justýnka byla odmala klidná a trpělivá. Ráda si malovala, musela být upravená, oblečení jí muselo ladit a často si sama od sebe myla ruce. Anička byla její pravý opak. Byl jí plný byt. Měla ráda sport a nebavilo ji nic, kde se muselo sedět. Mohla jsem jí obléknout cokoliv a bylo jí to jedno.

Ještě na základní škole byly holky nerozlučná dvojka. Musely chodit do stejné třídy a vyžadovaly, aby spolu seděly v lavici. Vypozorovala jsem, že se nejvíce bavily spolu. Byly kamarádské, ale nejlepšími kamarádkami si byly navzájem. V deváté třídě se to zlomilo. Justýnka chtěla jít na gymnázium, ale Anička neměla takové studijní výsledky, aby zvládla tak těžkou střední školu. Chtěla jít na ekonomku a studium na vysoké jí nic neříkalo. Na rozdíl od Justýnky, která toužila být veterinářkou.

Mohlo by Vás zajímat:

Matouš (24): Návštěva gynekologa mě šokovala. Přítelkyně čeká trojčata, to již finančně neutáhnu

Dceru mi jednoho dne přivedli policisté

Justýnka nám dělala radost. Ve škole prospívala s vyznamenáním, sama se vzdělávala ohledně zvířat a byla to taková jemná citlivá slečna. Zato Anička byla číslo. Na ekonomce skoro propadala, začala nosit dredy a do uší si nechala napíchat několik náušnic. Chodila zásadně v temných barvách, neustále oblečená do mikiny a širokých kalhot. Anička se distancovala i od své sestry. Často se stalo, že přišla domů opilá. „Aničko, co blbneš? Nelíbí se mi, jaké máš kamarády. Co je to za partu, že pijete alkohol a flákáte se po městě?“ vyptával se manžel.

Anička mlčela a z její tváře bylo znát, že si o nás myslí, že jsme trapní starci. Před dvěma dny Aničku přivedla policie. Prý byli přistiženi, jak sprejem ničili fasádu panelového domu. A navíc bylo vidět, že je dcera mimo. Hned nás napadlo, že je pod vlivem drog.

Druhý den jsme začali jednat. U lékaře jsme sehnali doporučení, kam se obrátit. Chceme dceru umístit na odvykací kúru, a separovat ji tím od party kamarádů, která ji stáhla na dno. Věříme, že když jsme vše podchytili v začátku, ještě není pozdě. Ale jsme v šoku z toho, že dítě z milující rodiny, které dostalo lásku a péči, může spadnout do takových problémů. Stačí špatní kamarádi a průšvih je na světě.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Danuše (57): Vnučka byla nechtěné dítě. Její výchova padla na má bedra