
Kamarádky mohou mít, stejně jako my, řadu snů. Od nového auta, přes spokojenou rodinu až k dokonalým šatům cokoliv. Vandina spolužačka Johana je ale trochu zvláštní. Ze všeho nejvíce by si přála muže, který vlastní na bankovním kontě miliony. Problém nastává v otázce, jakou cestou si za splněním snů jde.
Johanku jsem znala už na střední škole, kde se z nás staly blízké kamarádky. Jednou pomohla s učením na písemku ona, jindy zase já a brzy se k našim denním tématům přiřadily i věci soukromé. Postupně jsme se jedna o druhé dozvídaly, kde a jak bydlí, čemu se ráda věnuje ve volném čase apod.
Nikdy jsme spolu nesoutěžily
Johanka byla fajn, i když, na rozdíl od druhých nepocházela z nijak bohaté rodiny a fungovala tak nějak z toho, co bylo po ruce. Pamatuji, že ještě v maturitním ročníku neměla notebook, a tak si musela chodit přepisovat závěrečnou práci k nám domů.
Když se nad tím tak zamyslím, vím, že v některých situacích jí muselo být trapně. Přesto fakt, že na sobě nikdy žádné rozladění nedala znát, působil více než sympaticky. Možná, že právě proto z nás byly až tak blízké kamarádky. Dokázaly jsme si totiž nezištně pomáhat bez ohledu na finanční stránku věcí.
Nesoutěžily jsme, která z nás má dražší tričko nebo pojede k moři. Spíše nás oslovovaly obyčejné stránky života, jako příjemná procházka jarním parkem nebo nákupy v second handech, kde jsme vždy něco ulovily a pak společnými přetvořily do našeho stylu. Co vím, pak leckdy natolik úspěšně, že se pak jiné holky vyptávaly, odkud bereme peníze na takové exkluzivní hadříky. Ve skutečnosti to chtělo jen trošku fantazie a smysl pro to, co které sluší.
Její názor na vztah mě překvapil
S příjemnou atmosférou v zádech nám střední utekla jako voda. Zatímco já pokračovala na vysokou, Johanka se rozhodla pro shánění práce. Chápala jsem. Rodiče ji už horko těžko vydržovali na střední, natož pak na vysoké. Naše cesty se nepatrně rozešly. Už nebylo tolik společného času ani setkání v kavárnách. „Alespoň ušetříme,“ žertovala jsem. Jenže po dvou letech odmlky nastal šok. Na smluvenou kávu totiž přišel místo Johanky někdo trochu jiný.
V tu dobu pracovala jako recepční v nějakém podniku. Slušelo jí to, jako vždycky, ale už to nebyla ta rozesmátá upřímná holka, co dříve. Myšlenky typu: „To se nějak zvládne, to dáme,“ vystřídalo monotónní klevetění o důležitosti, mít chlapa. „No, proč ne,“ reagovala jsem, ačkoliv v mé mysli bylo tou dobou nejdůležitější budoucností, odpromovat.
„Víš, rozhodla jsem se, že klofnu nějakýho pracháče a bude mi fajn. Byla bych hloupá celý život pracovat za pár korun. Vždyť to jde i jinak,“ vysvětlovala a já valila oči, s jakou samozřejmostí hovoří o něčem podobném nahlas. Jasně, zřejmě každé ženě proběhnou hlavou jednou za život podobné myšlenky, ale zase se k nim takto hlasitě přiznávat? Bylo mi to divné. Ovšem pravé záhady teprve nadešly…
Lov boháče jí zatím nevychází
Johanka si založila profily na sociálních sítích, samozřejmě s „trochu“ upravenými snímky i informacemi a začala „balit“ chlapy. Nikoliv však obyčejné, ale jen ty, u nichž zjistila, že by mohly mít „nadité prkenice.“ A o koho šlo? V jejím hledáčku byly vlivní podnikatelé, influenceři, ale i herci a sportovci. S každým jedním se snažila navázat kontakt a pak nepustit. Jenže, i přes veškerou dotěrnost jí metoda „přímého útoku“ zřejmě dost dobře nevycházela. Z protistran nikdy nikdo nezareagoval, zatímco ona trávila s přilepenýma očima na mobilu den co den měsíce.
Po trochu jiném setkání, jsme si daly se společnou kávu na nějaký čas pauzu. Přišlo zkouškové období, pak závěrečné zkoušky a další dva roky byly fuč. Johance jsem chtěla pořád napsat, že se sejdeme, ale ani jednou jsem se k tomu, zničená školou, nezmohla. Až nakonec zaúřadovala obyčejná náhoda.
Potkaly jsme se omylem venku, na místě, odkud nám dříve jezdila doprava do školy. Johana vypadala divně. „Ahoj, jak se máš? Co milionáři?“ odlehčovala jsem atmosféru, ale ona jen pohrdavě ohrnula nos. Kvůli svému „non-stop“ seznamování přes mobil ji šéf vyhodil z práce a ona „povýšila.“ Z recepční na pomocnou sílu v potravinách. Vidina, že takovéhle děvče si zamiluje nějaký influencer se zdála být směšná. Ale ani tak jsem své bývalé kamarádce nechtěla brát iluze. Ačkoliv působila poučeně, po nějaké chvíli konverzace začala zase tu stejnou písničku, jak je vše dočasné a ona se brzy provdá za nějakého milionáře. No, nevím.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.