Vandu opustil manžel Filip, prý ho dusilo rodinné prostředí. O děti se tak drtivou většinu času stará ona, a když už jsou jednou za čas u otce, vracejí se hladové a špinavé. Vanda se proto rozhodla zakročit.
Po šesti letech mě opustil manžel. Nebavilo ho starat se o děti, nesnášel domácí práce a o čase stráveném s rodinou mluvil jako o velké nudě.
Manžel se rozhodl od nás odejít
Snažila jsem se ho přesvědčit, ať vyhledá odbornou pomoc. Zdálo se mi, že má deprese. "Filipe, rozvod není řešení. Ani útěk od nás ti nepomůže. Myslím, že máš nějaký zdravotní problém," snažila jsem se ho usměrnit.
Nesouhlasil se mnou a jednoho dne jsem se vrátila z práce a našla v kuchyni na stole vzkaz. Stálo tam, že Filip chce žít bez závazků, volně dýchat a nemít zodpovědnost za děti a peníze. Zhroutil se mi svět, ale nemohla jsem si dovolit upadnout do deprese, měla jsem na starosti dvě děti.
Nabídla jsem exmanželovi, že mu děti občas dovezu
Měsíce plynuly a Filip nejevil o děti zájem. Ty se neustále ptaly, kdy uvidí tatínka. Podlehla jsem jejich naléhání a bývalému manželovi zavolala. "Ahoj, Filipe, jak se máš? Děti se po tobě ptají. Nechtěl bys je odpoledne vidět? Klidně ti je dovezu," nabídla jsem se. Neochotně souhlasil.
Vozila jsem mu děti na odpoledne jednou za 14 dní. Vždy mi je vrátil hladové a otrávené. "Maminko, tatínek si nás celou dobu nevšímá. Hraje si na počítači a my se můžeme dívat. Nebo si hrajeme sami. Starám se o ségru," vylíčil mi syn, co se u jejich otce děje. Chtělo se mi brečet.
Lepší žádný otec než ten, který ubližuje
Počáteční nadšení tak děti brzy přešlo. Po několika měsících se k tátovi vůbec netěšily. Dcera plakala a syn mi neustále opakoval, že je otec nemá rád. Když byly děti u něj, nezajistil jim jídlo ani pití. Když se dcerka pokakala, nepřebalil ji. Nechal ji ve špinavé plence celé odpoledne. Aby děti nestrádaly, balila jsem jim jídlo s sebou. Dceru ale musel krmit syn. Bývalý manžel jen hrál na počítači nebo usínal na gauči.
Rozhodla jsem se proto, že už děti k otci posílat nebudu. "Filipe, mám o ně strach. Jsou malé a ty je vůbec nehlídáš. Nebojíš se, že se jim něco stane?" ptala jsem se bývalého manžela.
Bylo mu to jedno. Řekla jsem mu, že mu děti už vozit nebudu, a když je bude chtít vidět, ať zavolá a může za nimi přijít. Z jeho výrazu jsem usoudila, že se mu ulevilo. Vtírá se mi myšlenka, zda nebere drogy. Vůbec Filipa nepoznávám. Děti viděl naposledy před půl rokem a nikdy nezavolal, aby se s nimi sešel. Bohužel někdy zapomene poslat i alimenty.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.