Veronika žila celý život s přesvědčením, že je jedináček. S rodiči měla vždycky blízký vztah, ale o rodinné minulosti se nikdy moc nemluvilo. Jednoho dne se však náhodou dostala k informaci, která jí převrátila celý život naruby.
Všechno začalo úplně nevinně. Na půdě rodičů jsem hledala staré fotky do rodinného alba. Narazila jsem ale na krabici plnou dopisů a dokumentů.
Nečekané odhalení mě šokovalo
Jeden z dokumentů mě zarazil – byla to kopie rodného listu nějaké Karolíny, která měla stejné příjmení jako já. „To je divné,“ říkala jsem si, protože jsem si žádnou Karolínu nepamatovala.
Když jsem se na to zeptala mámy, najednou úplně zbledla. „Tohle jsi nikdy neměla zjistit,“ odpověděla. A pak mi s tátou prozradili, že Karolína je moje starší sestra, kterou dali k adopci, protože tehdy byli moc mladí a neměli prostředky, jak se o ni postarat.
Našla jsem ztracenou sestru
Nemohla jsem tu informaci dostat z hlavy. Bylo mi jasné, že musím Karolínu najít. Po několika týdnech hledání na internetu a přes různé registry jsem ji našla. Napsala jsem jí zprávu, ve kterém jsem vysvětlila, kdo jsem, a jak jsem na ni přišla.
O měsíc později přišel e-mail. Karolína byla v šoku, ale zároveň zvědavá. Domluvily jsme si setkání v kavárně a bylo to jako koukat do zrcadla. Nejenže jsme si byly podobné vzhledově, ale během hovoru jsme zjistily, že máme i spoustu společných zájmů.
Jsem šťastná, že ji mám
Dnes už je Karolína součástí mého života. Trávily jsme společně víkendy, poznala jsem její rodinu a ona se sblížila s našimi rodiči. Bylo krásné vidět, jak se celá rodina znovu propojuje.
Nikdy bych nečekala, že taková pravda o mé minulosti vyplave na povrch. Ale teď, když jsem Karolínu poznala, si nedovedu představit, že by v mém životě chyběla.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.