Veronika (36): Zimní období mě ubíjí. Jakmile zapadá odpoledne slunce, začíná pro mě depresivní období

Každý rok se pro mě skládá ze dvou částí. Od jara do podzimu jsem plná energie a žiju svůj život naplno. Podzim a zimu přežívám jen velmi těžko, mám sevřený hrudník, je mi smutno a odnáší to i moje fyzické zdraví.

Mohlo by Vás zajímat:

Vojta (29): Kamarádka nezvládla rozchod a je na dně. Nevím, jak ji vytáhnout z depresí

Miluji slunce a dlouhé světlo

Asi jsem se narodila do špatného pásma. Slunce s světlo mě nabíjí a každý rok se snažím čerpat energii co nejdéle to jde. Nejvíc si lebedím v době, kdy je světlo tak do devíti do večera a ještě po práci mám spoustu času na to být venku. Můžu si jít zaběhat, posedět s přáteli na zahrádku nebo jet na večerní výlet na kole podél řeky.

Za světla mi nevadí ani sedět doma, mám pocit, že je můj život naplněný a mám víc času. K dokonalosti mi chybí snad už jen pobyt na plážích, kam to u nás máme daleko. Jenže pak nastane podzim a na mě padnou chmury. Je to se mnou k nesnesení. Jsem doslova na pokraji depresí. Nesnáším, jak se stmívá už odpoledne a musím chodit z práce za tmy.

Svírá se mi srdce, chce se mi plakat a nemám radost ze života. Celý byt si pokaždé vyzdobím světélky, pálím voňavé svíčky a pouštím klidnou hudbu. Jenže nic nezabírá. Je úplně jedno, jestli mám zrovna přítele anebo jsem sama. Pokaždé je to pro mě utrpení. Nechápu, jak si někdo může tmu a zimu užívat. Ta krátká chvíle, kdy se vybarví stromy nebo napadne sníh, je dost pomíjivá. Většinou je jen hnusně a nevlídno.

Mohlo by Vás zajímat:

Táňa (22): Letní počasí jsem si užívala jenom deset minut, pak se na mě nalepil cizí chlap

Letos to na mě padlo nejvíc

Tento rok je to snad nejhorší. Snažím se šetřit za energie, takže mám doma zimu. Do toho jsem byla už třikrát nemocná, společenský život mě úplně míjí. Moje imunita je na tom bídně a psychika ještě hůř. Nejhorší je, že je teprve listopad a já si nedovedu představit to smutné počasí až do března.

Minulý rok jsem udělala nejlepší věc, odjela jsem na tři týdny na Srí lanku. Zaprvé jsem se na cestu těšila dlouhé měsíce, takže mě zima tolik neubíjela. Zadruhé jsem z teplých dní a bosých nohou v písku těžila až do jara. Byla jsem plná energie a nechytla ani rýmu. Takhle dlouhou dovolenou si ale jen tak znovu nevezmu.

Navíc jsem letos nesehnala nikoho, kdy by se mnou jel. Můj přítel má přes zimu spoustu práce a nemůže jen tak odjet. Nepochopitelně mu tma vyhovuje, zaleze si spokojeně k počítači a je ve svém světě. Nebo si zajde s kamarády na pivo a hermelín a je na vrcholu blaha.

„Pojď se mnou do sauny a na procházku nočním městem, to se ti bude líbit,“ lákal mě nedávno a tak jsem šla. Ale nebyla to za taková sláva.

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (33): Náš vztah na dálku se ocitl v krizi. Začala jsem žárlit na skvělý život, jaký přítel za mořem vede

Asi se budu muset odstěhovat někam do tepla

Uvažuji nad tím, že se odstěhuju do ciziny. Vysvětlovala jsem rodině, že mě to v Čechách přes zimu ubíjí, ale nechápou mě. Dokonce si myslí, žejen chci být jen zajímavá.

„Já mám taky ráda teplo a moře. Nejsi jediná. Kdybychom se měli všichni přestěhovat do Austrálie nebo na Floridu, asi bychom se tam nevešli,“ namítla moje sestra.

Jenže ona nechápe, že pro mě to není jen touha po věčné dovolené. Naše klima ničí moje tělo i mysl. Pocit zlomeného srdce mám půl roku a dokonce i v létě už se stresuji, jak ubíhá čas a že se zase blíží doba temna.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Mirek (42): Nová kolegyně nám neustále něco závidí. Přitom je třikrát do roka u moře a byt dostala od rodičů