Veronika vychovala dvě děti. Oba synové si užívají života a i přes vyšší věk se nehodlají usadit. Veroničina kamarádka Anna už babičkou je. Při jedné návštěvě viděla Veronika něco, co jí přišlo už příliš.
Ti moji synové jsou normální holomci. Hodně pracují, každou volnou chvíli sportují nebo někde létají po světě. Jenže pokaždé s jinou slečnou. Už je jim přes třicet a zatím mi nepřivedli představit žádnou vážnou známost. A já bych tak chtěla vnouče!
Své syny jsem kojila jen tři měsíce
Když se mi kluci narodili, nikdo se s námi moc nepáral. V porodnici neměl personál lidský přístup a jako rodičkám nám vštěpovali do hlavy, že nemocnice je zárukou kvalifikované pomoci při porodu. Nepříjemná zdravotní sestra nám hromadně vysvětlila, že si můžeme vybrat. Buď novorozeně kojit, nebo rovnou přejít na kvalitní umělou stravu. Mnoho žen tak už z porodnice odcházelo s poukazem na Sunar.
Ani já kojení moc nedala. Doma jsem se potýkala především s problémy, které vznikaly z nedostatku informací. A tak jsem oba kluky plně kojila jen tři měsíce. Oba jsou ale zdraví, a tak jsem si nedělala výčitky.
Kamarádčina dcera kojí pětiletého syna
V dobrém závidím kamarádce Aničce. Často odpoledne hlídá vnuka Tomáška. Ráda poslouchám historky o malém nezbedovi a při našich setkáních je to jedno z hlavních témat.
Minulý měsíc mě Anička pozvala na návštěvu. Mohu si prý pohrát s jejím vnukem taky a po jeho odjezdu si otevřeme lahev vína. Koupila jsem Tomáškovi bublifuk a těšila se na prima odpoledne. Tomášek je veselý chlapeček a dvě hodiny s ním rychle utekly. „Maminka, maminka je tady!“ volal radostně Tomášek, když zazvonil zvonek. A pak jsem viděla něco, co mě přinejmenším překvapilo.
Do místnosti přišla Aniččina dcera, pozdravily jsme se a společně si daly kávu. Seděly jsme u stolu a najednou přišel Tomášek se židličkou. „Maminko, dal bych si mlíčko,“ řekl. Myslela jsem si, že kamarádčina dcera vstane a do hrníčku mu nalije mléko z lednice. Spletla jsem se. Tomášek si sedl těsně vedle matky na dětskou židličku a hlavou vlezl pod svetr. Až po vteřině mi došlo, že ještě v pěti letech pije mateřské mléko.
Střídat fastfood a kojení mi nepřijde normální
Pod svetrem vydržel Tomášek dobrou půlhodinu. Matka ho hladila po hlavě a on ji objímal kolem pasu. Potom spokojeně vylezl zpod svetru a lehl si na gauč. Matka se na něj láskyplně usmívala. Dívala jsem se na ten výjev a byla zmatená. Na jedné straně jsem viděla upřímnou lásku. Vyzařovala jak z matky, tak z dítěte. Nešlo si nevšimnout pohledů, krásného propojení. Matka evidentně chtěla dát svému dítěti maximum a Tomáškovi se chvíle u matčina prsu líbila a dodávala mu pocit bezpečí.
Jenže na druhé straně mě to i znechucovalo. Tomášek půjde za chvíli do první třídy. Má už všechny zuby a občas zajde i do fastfoodu. A do toho pije z matčina prsu. Nevím, nakolik je to v jejich rodině o kvalitě mateřského mléka a nakolik hraje roli závislost, rozmazlenost nebo něco v tomto smyslu. Já bych určitě tak dlouho kojit nedokázala. A ani nechtěla. Myslím si, že tak rok, maximálně dva jsou hranice. Alespoň ta moje. Bála jsem se zeptat Aničky, zda s dcerou toto téma rozebírala, nebo zda mlčí. Ale Anička se tvářila naprosto spokojeně, evidentně to pro ni byla běžná záležitost. Možná i ona svou dceru kojila dlouho.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.