Viktorie má od dětství hodně barvité sny. Bývají nejen dobrodružné, ale leckdy až plasticky realistické. Pozitivní sny jsou samozřejmě příjemné, ale když přijde noční můra, Viktorie se pak bojí další den usnout. Poslední dobou ji navíc pronásleduje stále jeden a týž „hororový“ výjev.
Odmala se věnuji sportovní gymnastice, čímž byl z velké části ovlivněn i můj život. Nesměla jsem chybět na žádné hodině tělocviku a později už bylo jasné, že přestoupím nejen na sportovně zaměřenou střední, ale i vysokou školu. Právě díky životním cílům, které se vztahovaly k výkonům a medailím, jsem bývala osvobozena od mnoha klasicky dívčích myšlenek typu: „Nemám ten zadek moc velký nebo prsa příliš malá?!“ Podobné věci jsem zkrátka neřešila.
Najednou se mi začalo zdát o velkých prsou
Prsa mi narostla někdy okolo třinácti a úplně stačilo, že dosáhla jen na velikost B. Ono totiž gymnastka s velkými prsy není zrovna ideál. Příliš vyvinutý hrudník jednak překáží při pohybu, a pak je s ním také daleko více práce. Musí se na něj shánět vhodné rozměry sportovních kombinéz, pořád se také řeší speciální podprsenky. Jednou proto, aby se prsa při sportu moc neotřásala a nepřekážela, jindy aby se nepotila nebo třeba neovlivňovala rovnováhu při výkonech…
Proto jsem byla za dvojky ráda, a kdybych v prsou omylem zhubla, nevadilo by mi to. Celé roky jsem se soustředila na pohyb, přičemž velikost hrudníku byla poslední věc, na kterou bych myslela. Jenže pak přišly zvláštní sny. Zatímco ještě donedávna vypadaly moje noční můry tak, že padám z velké výšky nebo dlužím peníze, rázem byla mým nejhorším snem velká prsa!
Blízcí si myslí, že tajně sním o bujném dekoltu
Noc co noc mě pronásledoval, a stále ještě pronásleduje, týž motiv. Po ránu stojím před zrcadlem a němě pozoruji nové tělesné proporce, kterými jsou prsa velikosti šest. Pak se probouzím s výkřikem, jako by mě někdo škrtil.
S radostí zjišťuji, že nic z toho není pravda. Jenže další noc se to opakuje. A znovu! „Tak asi tajně sníš o větším poprsí, ne?“ zhodnotili mé noční můry máma s tátou a stejně reagoval i přítel Tonda, kterému námět „hororového“ snu s napěchovaným dekoltem přišel nebývale vtipný. V bdělém stavu jsem se šestkám také zprvu zasmála, ale jak mě sen začal pronásledovat noc co noc, zvážněla jsem.
Noční můra trvá, ale už se nevrací tak často
Problém jsem se po čase rozhodla probrat i s psycholožkou, ale k ničemu to nebylo. Také ona tvrdí, že za snovými přeludy stojí pravděpodobně nenaplněná realita. Jenže já nejsem typ dívky, která by se kvůli prsům stresovala! V posledních dnech mám sice dojem, že se mi má noční můra už tak často nevrací, jenže jakmile zajásám, je tu znovu, a dokonce v různých kreacích.
Velká ňadra si prohlížím nejen v zrcadle, ale třeba i ve vaně, v posteli, v šatně tělocvičny… Kéž bych věděla, jak hlavě domluvit, že o obří vnady fakt nestojím, ba naopak, že taková „nadílka“ by mi ještě pokazila rozjetou sportovní kariéru.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.