Viktorie (31): Od narození mě provází smůla. Naději na zvrat mi dala až kartářka

Mám pocit, že smůla mě provází už od narození. Při porodu jsem se málem uškrtila na pupeční šňůře a první dny života jsem s mámou strávila na jednotce intenzivní péče, aby mě dali dohromady a pozorovali.

Mohlo by Vás zajímat:

Melánie (32): Oznámila jsem matce, že čekám dítě. Druhý den se objevila u našich dveří a převrátila nám život naruby

Vždy se připletu k nějaké nehodě

Ve dvou letech jsem se připletla k první autonehodě. Za život jsem jich pak posbírala ještě několik a to neřídím. K nějaké bouračce se nachomýtnu minimálně jednou ročně. Naštěstí ještě nikdo neumřel, ale věřím, že je to jen otázka času. Nicméně do dnešního dne jsem kvůli dopravním nehodám skončila několikrát v nemocnici.

Totéž platí i pro nemoci. Cokoli se kdy kde objevilo, jsem chytla. Od posledních variant covidu až po chřipku. Je vlastně na pováženou, že jsem ještě naživu.

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpán (26): Na den, kdy jsem šel poprvé sám do školy, nikdy nezapomenu. Drobná nehoda způsobila, že jsem zažil něco zvláštního

Odpověď na svou smůlu jsem hledala u vědmy

Před několika lety to vypadalo, že se můj osud změní, že možná budu mít konečně štěstí. Našla jsem si přítele, chtěli jsme se vzít a mít dítě, ale věci se opět začaly kazit. Nedařilo se nám počít, a proto jsme pořád oddalovali svatbu, až jsme se rozešli.

Vyrazila jsem tenkrát k vědmě. Už jsem nevěděla, co se životem, tak jsem si našla kartářku, o které se říkalo, že vás dokáže přečíst hned, jak vás uvidí. Chtěla jsem od ní slyšet, zda se můj život může změnit k lepšímu.

Jen co jsem k ní přišla, zděsila se a začala mi vyprávět, co všechno se mi v životě přihodilo. Jako bych jí předem poslala životopis a ona si ho nastudovala. Zeptala jsem se jí, jestli se můj osud může změnit. Podívala se na mě a řekla mi: „Pokud se budeš snažit a najdeš tu správnou cestu, tvůj život se změní.”

Mohlo by Vás zajímat:

Renata (49): Kamarádka se dlouho snažila otěhotnět. Teď má deprese, protože v přechodu už ztratila i tu poslední jiskřičku naděje

Pokouším se najít správnou cestu

Dodnes nevím, co tím myslela, ale dodala mi naději. Od té doby jsem si prošla několika lepšími obdobími, ale na druhé straně se mi rozvedli rodiče, dva moji prarodiče zemřeli, dostala jsem se do další bouračky a skončila se zlomenou rukou. Ať se snažím sebevíc, nemůžu si najít partnera.

Ale rozhodla jsem se to nevzdávat. Určitě jsem nemohla dostat všechnu smůlu světa, nějaká musela zůstat i pro ostatní, a jak říkala kartářka, musím jen najít tu správnou cestu a všechno bude v pořádku.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Táňa (41): Za kamarádku věčně něco platím. Dneska už mi dluží tisíce, ale k vracení se nemá