Těžko si někdy představujeme, že naši rodiče a prarodiče měli nějaký život před námi, ale je to tak. Viktorie objevila dopisy přítelovy babičky, které odhalují neuvěřitelný příběh její mladé lásky.
Už když jsme s Matyášem začali chodit, často jsme jezdili k jeho babičce na chalupu. Miloval to tam. Vždycky vyprávěl, jak tam trávil prázdniny a co všechno s babičkou a dědou, který zemřel, když byl Matyáš ještě kluk, dělali. Protože to byl jediný vnuk, babička mu chalupu už dávno slíbila.
Babička odkázala příteli svoji chalupu
Samozřejmě když před několika lety zemřela, oba jsme byli smutní. Byla to milá paní, která byla do konce samostatná, starala se o sebe i o chalupu, jen jednoho dne už nedošla od studny zpět. Našli ji Matyášovi rodiče, když jim nezvedala telefon.
Závěť byla napsaná jasně, chalupa měla být Matyášova a nikdo z rodiny proti tomu nevznesl žádnou námitku. Měli jsme jasno v tom, že se nechceme stěhovat na ves, město nám aspoň zatím vyhovovalo, ale rozhodli jsme se investovat peníze, chalupu modernizovat a udělat z ní opravdový prázdninový dům.
Našli jsme babiččiny staré dopisy z války
První, co se muselo udělat, bylo kompletní vyčištění chalupy. Matyášovi prarodiče v ní žili desítky let, a ať šlo o sklep nebo půdu, všude byly krabice a starý nábytek, vzpomínky na dřívější život… Zděsila jsem se, když jsem zjistila, kolik toho budeme muset vystěhovat. Chtěla jsem to všechno vzít a vyhodit, ale Matyáš byl proti. „Tady je historie mojí rodiny. Chci to projít a zjistit, jestli nenajdeme něco, co by mohlo mít buď historickou nebo rodinnou hodnotu,“ usměrnil mě.
A tak jsme se pustili do odkrývání starých, zapomenutých dějin Matyášovy rodiny. Dlouho jsme se probírali jen bezvýznamnými dokumenty, časopisy a novinami. Sem tam jsme našli hračku nebo kus nábytku, který se ukázal jako hodnotný a utržili jsme za něj pár tisíc od sběratele nebo historika. Ale pravý objev na nás teprve čekal.
Na půdě jsme našli starý sekretář, v němž se ukrývala krabice se starou korespondencí. Prošli jsme jeden dopis po druhém, byli jsme zvědaví. Ale pak se naše zvědavost obrátila proti nám, protože se před námi začal skládat obrázek Matyášovy babičky, který měl zůstat pohřbený.
Babička si nebyla jistá, s kým počala přítelova otce
Ukázalo se, že za války, ještě než se vdala, udržovala babička vztah s německým důstojníkem, který působil v jejich městě. Byla v té době už zasnoubená s Matyášovým dědou, ale zamilovala se a plánovala, že s ním uteče do Německa. Ale než se jim to povedlo, zdá se, že německý důstojník byl odvolán na frontu a pravděpodobně tam i zemřel. Babička si pak vzala dědu. Matyášův otec se narodil pár měsíců po svatbě.
Matyáše toto zjištění šokovalo, ale nechal to být. „Každý máme minulost, i babičky,“ pokrčil rameny. Ale já začala přemýšlet a hledala jsem dál. Pohřbený v sekretáři jsem pak našla babiččin starý deník, ve kterém psala, že si není jistá, kdo je otcem jejího syna, a rozjímala nad tím, co by udělala, kdyby se její důstojník jednoho dne vrátil.
Jak řekl Matyáš, i babičky žily, ale zjištění, že chtěla opustit dědu a byla by odešla s německým důstojníkem, kdyby se ukázal, jsem před Matyášem přeci jen zatajila. Nemusí vědět všechno, ale mně moje zvědavost nedá a rozhodla jsem se zjistit, jak to s babiččiným milencem dopadlo.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.