Lyžařské středisko Obertauern má pověst místa se spoustou sněhu, zmiňuje se také v souvislosti s Beatles a Hermannem Kochem, držitelem několika světových rekordů v jízdě na snowbike. To všechno jsou důvody, proč se do Obertauernu vydal editor Lifee.cz Imrich Rešeta. Jak dopadl na snowbiku?
Rakouské lyžařské středisko Obertauern je proslulé nejenom dlouhou zimní sezonou, lyžuje se zde od listopadu do začátku května, ale také řáděním slavné skupiny Beatles. Čtveřice hudebníků totiž v Obertauernu v roce 1965 točila část svého snímku HELP!, který je u nás známý i jako Pomoc. Mimo jiné v něm dovádí na takzvaném snowbiku.
Vzpomínka na Beatles
V Obertauernu se pravidelně konají slavnosti připomínající návštěvu Beatles, je zde také několik soch věnovaných slavné skupině. Místní vědí, ve kterém hotelu skupina bydlela, a pozorný návštěvník si všimne i drobných detailů, které působí lehce úsměvně. Před jedním z hotelů je malá tabulka s nápisem, podle kterého dědeček majitelů kdysi přivezl Beatles koňským povozem do Obertauernu. Dodnes jsou na to hrdí.
Čtveřice hudebníků před šedesáti lety strávila v Obertauernu několik dní, učila se lyžovat a vyzkoušela si také snowbike, což je věc, se kterou se na českých svazích moc nesetkáte. Jde o „sněžné kolo“, které má vepředu a vzadu lyži, sedí se na něm trochu nízko a vzadu, a na nohou máte krátké lyže.
Slavní brouci ve filmu HELP! padali ze snowbiku jako zralé hrušky, ale to snad bylo kvůli tomu, že dělali rošťárny a prostě se bavili. Nás to zaujalo natolik, že jsme se rozhodli vyzkoušet, jak se na tom jezdí a jak to vlastně funguje.
Snowbike v Obertauernu
Obertauern je od Prahy vzdálený přibližně 450 kilometrů, tedy asi 5 a půl až šest hodin jízdy autem i s přestávkou na protažení nohou a kafem na benzínce. Stojí to za to, protože nabízí celkem sto kilometrů sjezdovek, které jsou unikátní také tím, že je můžete sjet všechny bez toho, abyste si museli sundat lyže.
My jsme si je přeci jenom sundali. Ale to kvůli tomu, že jsme do Obertauernu vyrazili za snowbikem, kterému se věnuje pětašedesátiletý Hermann Koch, energický instruktor s vlastní lyžařskou školu. Pokud jde o snowbike, neexistuje povolanější člověk. Koch je držitelem sedmi světových rekordů spojených s tímto dopravním prostředkem. Patří mezi ně třeba to, že v průběhu 24 hodin sjel na snowbiku 380 kilometrů a vyvezl se 188krát vlekem. Ale také na něm za tři dny projel 33 lyžařských středisek.
Pan Koch je skutečně energický člověk, protože když nás v úvodu lekce vedl pešky na kopec, nestačili jsme mu. A to jsme všichni o generaci mladší. Usmíval se a povzbuzoval nás, zatímco my jsme se snažili popadnout dech. Pak nastala ta nejtěžší věc - pochopit, jak snowbike funguje. Není to o tom, že prostě zatočíte řídítky a změníte směr. Řídítka je potřeba držet rovně, jde totiž hlavně o práci s rovnováhou a vlastním tělem.
Když mi pan Koch řekl, že mám jet dolů a zatočím tím, že otočím hlavou směrem ke svahu, nejdříve se mi to moc nezdálo. Jenže ono to opravdu funguje. Pak jsem se naučil, že lehké zvednutí pravé nohy zatočí snowbike doprava. Další možností je přizvednutí prstů na řídítkách. Když chci zatočit doleva, jen zvednu prsty na pravé ruce, ale řídítka nepustím. Nepatrný pohyb a snowbike poslušně zatáčí...
Světový rekordman Hermann Koch
„Je to jednodušší a bezpečnější než na snowboardu nebo lyžích. Můžete také zastavit rychleji,“ vysvětluje pan Koch výhody snowbiku pro Lifee.cz. „Když mají lidé nějaký hendikep, třeba mají něco se zády nebo nohama, je to pro ně jednodušší. Také je to dobrá rehabilitace.“
Na snowbiku se sedí víc vzadu než na kole a člověk se trochu, samozřejmě jenom trochu, cítí jako na motorce. To mě přivádí k myšlence, co dělá Koch v létě. Jezdí na motorce? Vůbec. Snowbike vymění na horské kolo. Upozorňuje ale, že nejde o elektrokolo, poctivě šlape i ve svých pětašedesáti letech.
Jednou z věcí, na které v průběhu lekce často upozorňoval, je správné dýchání. „Technika dýchání je důležitá, protože udržuje tělo a vnitřní orgány uvolněné. Když jedete z kopce a zadržíte dech, je to špatně. Musíte vydechnout, aby se tělo uvolnilo a krev volně proudila. Jinak máte tělo ztuhlé. Správné dýchání vám zkrátka umožní uvolnit se,“ vysvětluje a dodává, že to je důležité nejenom na svahu. „Pokud máte zkoušku nebo z něčeho strach, pořádně vydechněte třikrát a to vám pomůže.“
Zajímalo nás, co nejpamátnějšího zažil na snowbiku. Bez váhání zmíní, jak na něm jezdil 24 hodin. Důležitá byla psychika a říct si, že dosáhne svého cíle. Jak se ale člověk duševně připraví na to, že bude jezdit tak dlouho? „Zpíval jsem si, to mě udrželo v pohodě. A důležité také bylo mít cíl. Tak jako v životě...“ dodává Koch, který nás za chvíli naučil jezdit na snowbiku lépe, než to před šedesáti lety šlo Beatles...
Na fotografie z jízdy na snowbiku a horského střediska Obertauern se můžete podívat v galerii.