Žaneta (37): Táta se o mě vůbec nezajímal. Na stará kolena však vyžaduje pozornost a hraje na city

S tátovým odchodem se smiřuji prakticky celý život. Nevynahradil mi svou nepřítomnost ničím, prakticky jsme se nevídali. Až po jeho sedmdesátce začal bilancovat, je totiž opět sám. Chce se najednou vídat se mnou a mojí rodinou. Zkusila jsem to, ale nedělalo mi to dobře

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (38): Máma mě kdysi opustila a velmi mě to ranilo. Teď chce, abych se o ní starala

Sbalil si kufry a odešel

Když mi bylo dvanáct, viděla jsem tátu z okna, jak si dává do auta kufry. Máma řekla, že nás opustil. Nikdo mi nic nevysvětloval a táta se ani nerozloučil. Věděla jsem, že se rodič hádají a ve třídě bylo spolužáků z rozvedených rodin víc. Brala jsem to jako normální věc. Táta mě jednou za pár měsíců vzal na zmrzlinu, často mu do toho ale něco vlezlo.

Pokaždé jsem se na něj snažila udělat dojem, třeba svými známkami nebo oblečením. Jako bych mu chtěla dokázat, že mě neměl opouštět. Dost dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, že to není i moje vina. A zároveň fakt, že rodiče rozvod nezvládli. Nulová komunikace s dětmi, to už je snad dnes pasé. Ale starší generace možná tuší, o čem mluvím.

S tátou jsme se během mého dospívání úplně oddělili, neviděli jsme se roky. Případně jen na malou chvíli, která byla nepříjemně trapná. Pořídil si novou rodinu, ostatně jako moje matka. Když jsem na vysoké poznala svého budoucího muže, upnula jsem se na něj a nemohla se dočkat, až si udělám rodinu vlastní.

Mohlo by Vás zajímat:

David (29): Přítelkyně se na mojí narozeninové oslavě muchlovala s mým tátou

Najednou se začal táta ozývat

Sama mám dvanáctiletou dceru a je zajímavé, že se táta ozval právě teď. Chtěl nás všechny pozvat k sobě na oběd. Připadalo mi to příliš emocionálně náročné, a tak jsem souhlasila s tím, že se stavím sama na kafe. Neviděla jsem ho pět let a chtěla jsem nejdřív vědět, jak se má a co mu najednou "přelétlo přes nos".

Něco se opravdu dělo, opustila ho druhá žena a zůstal sám jako kůl v plotě. Nebyl na tom zdravotně nejlépe a asi bilancoval nad svým životem. Já jsem mu na jeho hru ale nechtěla přistoupit. Sama jsem měla těžká životní období, kdy mi chyběl a jeho to vůbec nezajímalo. Jak k tomu přijdu? Nemám k němu už žádné pouto. Jen nepříjemné vzpomínky.

Moje dcera na mě ale tlačila, že by chtěla dědu poznat, a tak jsme ho pozvali naopak k nám. Návštěva mi vůbec nesedla, byla jsem z ní několik dní rozhozená. Táta používal svoje staré vtípky a k dceři se choval, jako kdysi ke mně. Připadala jsem si jako a výletě do minulosti. Manžel si s ním docela rozuměl a to mě štvalo snad nejvíc.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (47): Bojím se, že ztrácím svou dceru. V pubertě si začala víc rozumět s tátou, dokonce jí povolil tetování

Nedokážu smazat minulost

Štvalo mě, že tady pro nás táta nemohl být dřív. Nezajímá mě, že si teď hraje na fajn tchána a dědu, uběhlo příliš mnoho let. Navíc neměl nikdy potřebu mi něco vysvětlit anebo se mi omluvit. Když nás tedy chtěl zanedlouho vidět znovu, odmítla jsem.

"Tati, je bezva, že si děláš v životě pořádek. Ale já jsem se už dávno naučila s tebou nepočítat a nevidím důvod, proč bychom se měli najednou vídat tak často," řekla jsem mu tvrdě. Moji upřímnost vůbec nečekal. Začal se litovat a mluvit o tom, že krev není voda. Ale na to je příliš pozdě. A až bude opravdu nemocný starý člověk, má přeci ještě další děti.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (28): Máma mi oznámila, že se po 15 letech znovu dávají dohromady s tátou. Moje reakce ji zaskočila