Žaneta vždy patřila k premiantkám třídy. Jen jeden předmět jí koncem povinné školní docházky kazil vysvědčení, a to fyzika. Třídu totiž převzala učitelka, která byla stejně jako Žaneta na holky, jenže do noty si rozhodně nepadly.
Jde o starou vzpomínku, přesto ji nedokážu vytěsnit. Doložená je ostatně i čtyřkou z fyziky mezi samými jedničkami na mém vysvědčení z devítky. Uznávám, že na fyzikální vzorečky jsem nikdy talent nebyla, ale naše učitelka, jak mohla, výslednou známku mi ještě zhoršila. Dlouho jsem nechápala proč. Co jsem jí provedla? Dnes už tuším...
Naši starou fyzikářku jsem měla ráda
Doba, kdy se o LGBT nemluvilo, třebaže se o něm potají šuškalo, byla shodou okolností obdobím mého dětství. Na konci 80. let jsem nastoupila do školy a celá rodina mi držela palce, abych měla dobré známky. Mé vysvědčení zdobily skoro vždy samé jedničky. Jen nepochopitelná čtyřka z fyziky mezi nimi v posledním ročníku svítila jako nezbedná světluška v letním kině.
Bavil mě dějepis, chemie a dva roky i fyzika, na kterou nás měla starší paní učitelka. Nosila drdol, vyčesaný ze světlých vlasů, a oblečením působila jako z prvorepublikového filmu. Líbila se mi, protože pro pěkné ženy mám odjakživa slabost.
Nová fyzikářka se oblékala jako muž a byla na holky
Doba, ve které jsem studovala, nebyla špatná. S kamarády se chodilo ven a prožívali jsme lecjaká dobrodružství. Když se domluvil sraz, platil a nikdo se minutu před nevymlouval po SMS, že nemůže. I toto období ale mělo svá negativa. K těm patřilo nízké povědomí o různých sexuálních orientacích. Takže stejně jako já žili i jiní LGBT jedinci skryti pod maskou všednosti a v duších tápali, co se s nimi děje. Dospělí většinou věděli, děti ale musely k povědomí dospět. A v takové atmosféře k nám do školy nastoupila i nová učitelka Stanislava.
Přibližně čtyřicetiletou fyzikářku neoslovil nikdo z kolegů jinak než „Stando“. V obličeji měla jemně rysy, pod oblečením se jí rýsovala prsa, ale jinak se držela mužského stylu. Zejména v garderobě. Jinak než v kalhotách, teniskách, pánské košili a pánské mikině ji vidět nešlo. Účes chlapecký a pohyby taktéž. Vypadala úplně jinak, přesto ji nikdo hlasitě nehodnotil, dokonce ani spolužáci. Kluci s ní vycházeli dobře a k holkám bývala shovívavá. Jen spolu jsme si nesedly.
Ač jsme byly ze stejného těsta, vznikla mezi námi antipatie
Hodiny, kdy jsem se ráda koukla na šaty a postavu naší elegantní fyzikářky, byly rázem pryč. „Standa“ navíc zrušila výuku teorie a nasadila výhradně matematicko-fyzikální vzorečky, jako by nic jiného neznala. Jestli tedy třídu něčím skutečně zaskočila, bylo to počítání.
Jenže zatímco k jiným byla vstřícná a občas přimhouřila oko, v mém případě si každou chybu vychutnávala. Byla jsem zoufalá a v pololetí se obávala, že snad ještě propadnu. Já, premiantka! Vše zachránil až třídní učitel, který mi na radě pedagogického sboru „domluvil“ čtyřku, protože i jemu přišly samé jedničky a pětka z fyziky divné.
Kde přesně to „drhne“, jsem se dověděla až časem. „Standa“ byla pravděpodobně stejně jako já lesbička, jen úplně jiný typ. Dodnes mě naše disharmonie mrzí, protože jsme vůči sobě mohly být naopak chápavější. Jenže ne vždy jsou si lidé sympatičtí a ona asi vycítila, že mě chlapecké typy nepřitahují, že jsme sice ze stejného těsta, ale pohled na věc mám úplně jiný.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.