Zářijové oslavy dožínek: Poslední snop jako vrchol celoroční dřiny a pranostiky, které předpovídají podzim a zimu

Historie tradičních dožínek nebo též žní sahá až do 12. století. Slované tehdy tímto svátkem velebili úrodu a přírodní bohatství. V současnosti připadá oficiální datum žní na 28. srpna. Oslavuje se však až do konce září.

Mohlo by Vás zajímat:

Zapomenuté kašubské tradice: Novorozencům pomáhalo na svět srdce černé kočky

Poslední snop jako symbol konce dožínek

Velmi důležitým prvkem oslav dožínek byl takzvaný poslední snop. Ten se zdobil buď ženskými, nebo mužskými šaty a říkalo se mu bába nebo dědek. Poté byl s velkou slávou, hudbou a zpěvem odvezen z pole dolů do stavení. Tam se pak většinou položil vedle prvního svázaného snopu. Tyto dva symboly měly zajistit dobrou úrodu.

Jakmile byl poslední klas bezpečně doručen domů, uspořádala čeleď další, tentokrát vlastní slavnostní průvod. Polními květy a klasy si ozdobili kosy, srpy a hrábě, nechyběl ani vyzdobený žebřiňák a věnce na hlavách žen. Opět se za obecného veselí kráčelo z pole zpět ke stavení a jeho hospodáři, kde mu nejvýřečnější děvečka předala dožínkový věnec a popřála ke sklizené úrodě. Hospodář si ho nechal obvykle až do jara. Pak všem poděkoval, obdaroval penězi a pozval na večeři s buchtami a chmelovinou. Večer se pak zakončil veselicí.

Mohlo by Vás zajímat:

Zapomenuté tradice: Na Mikuláše dostávaly děti koledu i od svaté Barbory a Ambrože

Volba krále a královny v rámci dožínek

V září se také konala posvícení. Obilí bylo již konečně pod střechou, teď už bylo statkářům všechno jedno, i kdyby se venku ženili všichni čerti. Nastal čas pozvat vzdálené příbuzné i sousedy. Po tvrdé práci se musel člověk něčím odměnit. Každou návštěvu pak hospodář přivítal host do domu, bůh do domu.

Ke konci září se pak z hornatých krajů sváděl dolů dobytek k přezimování. Čeleď v té době uzavírala nové smlouvy se statkáři na příští rok. Na Plzeňsku si zase čeleď volila chudého krále a královnu. Ti pak spolu s dvořany obcházeli ves a zpěvem prosili o dary. Večer se pak z výslužky konala v místní hospodě hostina.

Mohlo by Vás zajímat:

Zapomenutý zvyk našich předků: Dostatek vláhy mělo zajistit koupání neposkvrněné holčičky

Pranostiky na září

• Teplé září –⁠ dobře se ovoci i vínu daří.
• V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
• Na dešti v září rolníkům moc nezáleží.
• Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.
• Zářijová slota –⁠ hrstka deště, fůra bláta.
• Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
• Bouřka v září –⁠ sníh v prosinci.
• Teplé září –⁠ říjen se mračí.
• Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
• Září, na léto jde stáří.


Mohlo by Vás zajímat:

Magická zvířata starých Slovanů: Včely prý přinášely štěstí, medovina umožnila mluvit s bohy

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Září
Českézvyky.cz: Dožínky, obžínky, dožatá - lidová slavnost na ukončení žatvy
Českézvyky.cz: Září, lidové zvyky, tradice a pranostiky