Lidé v různých kulturách přisuzovali zvířatům magické vlastnosti. Někdy dokázaly předpovědět smrt, jindy narození dítěte. Čemu věřili staří Slované? Kteří obyvatelé lesa byli pro ně nejdůležitější?
Divoká a nedotčená zákoutí lesů dokáží probudit fantazii. Staří Slované tyto tajemné "vibrace" vnímali a snažili se nějakým způsobem přírodu pochopit. A proto začali uctívat zvířata, která jim byla, nějakým způsobem, užitečná.
Magická moc zvířat
Lesy byly a jsou obývány stovkami živočišných druhů, přičemž některým z nich Slované přisuzovali magickou moc. Na první místo bezesporu patří medvědi. Tito obrovští a nebezpeční savci byli v mnoha částech Evropy považováni za bytosti blízké člověku. Vzpomeňme si třeba na historky o dětech vychovaných zvířaty. V některých případech se dokonce veřilo, že medvěd je proměněný člověk. Rovněž byli spojováni s bohem Velesem.
Nadpřirozené schopnosti ale nechyběly také domácím a hospodářským zvířatům. Ty, kterým nebyla přisuzována žádná magická síla, posloužily jako krvavé oběti. Třeba kvůli ochraně ovcí a krav. Ne nadarmo se říkalo, že se magii věnují i pastýři. Právě díky nim vzniklo bezpočet modliteb a zaříkadel proti různým zvířecím nemocem.
Kočičí magie
Mezi "kouzelnými" mazlíčky byly na pomyslném piedestalu samozřejmě kočky. Pomocnice čarodějnic se z nich staly díky vrozenému individualismu a nočnímu způsobu života. Byla jim připisována dvojí role - ochranitelská i škodlivá. Kočky mohly na sebe vzít nemoci svých majitelů a spolupracovat s dobrými duchy při hlídání domu. Ty černé měly zase posluhovat ďáblu. Mohly tak dopadnout stejně špatně jako vědmy...
Pracovitý kůň a věrný pes měli údajně dokázat předpovědět smrt, což byla na jednu stranu užitečná, ale na druhou rovněž pěkně děsivá vlastnost. Ono totiž nestačilo, že vám řehtáním a štěkáním sdělili, kdo v nejbližší době "zaklepe bačkorama". Navíc prý dokázali předpovědět hrozivé, či tragické události. Z takového táhlého nočního vytí dokáže běhat mráz po zádech.
Magické včelíny
Dávají nám med, vosk a propolis. Slované považovali včely i za magicky stvořené bytosti s duší, jenž nebylo možné zabít. Byly protiváhou agresivních vos, které člověku nepřináší téměř žádný užitek. Včelí produkty se používaly při rituálech, medovina prý zase usnadňovala komunikaci s bohy a věštění.
Pilné včely také údajně doprovázely duše do posmrtného života. Když byl úl umístěn blízko nějakého domova, přinášel mu štěstí. Včelaři navíc své roje informovali o všech důležitých událostech, jako byly svátky, sňatky, narozeniny a pohřby. A především, pokud zemřel sám majitel, museli jste místo něho slušně na úl zaklepat, odříkat speciální formuli a spravit je o tom, co se stalo. Šlo o jakési poslední rozloučení jménem zesnulého včelaře.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Slované
Ciekawostkihistoryczne.pl: Magiczne zwierzęta Słowian